Po několika letech strádání si na své přišli investoři i na domácí burze, Praha přidala +17% a k tomu řada společností vyplatila pěkné dividendy. Jednoznačnou star se stal Unipetrol, když z úrovní 180Kč v lednu 2017 zvedl svou cenu až k úrovním 380Kč za jednu akcii v prosinci, podpořen právě touto odkupní cenou od majoritního akcionáře. Slovy jednoho bývalého premiéra, „dámy a pánové, kdo z vás to má“? Tak Unipetrol jo, a nejen on, silně rostly v 2017 akcie Pegasu, Fortuny i CETV. K tomu konečně posílila i česká koruna, když v dubnu ČNB opustila svůj 27korunový závazek, takže letos zůstat doma se vyplatilo. A jak to bude v 2018?
I nadále se domnívám, přes zúžený manévrovací prostor, že mít nakoupeny některé české akcie stojí za to, a nemusíte tak ani sledovat vývoj české koruny, případně se proti jejím výkyvům zajišťovat. Nadále nám přijdou vysoce zajímavé akcie společnosti Čez, ty sice posílily v posledních 4 měsících roku 2017 o více než 20%, ale díky původní výrazně podstřelené ceně nadále mají prostor, kam růst. Zcela zásadní je samozřejmě vývoj ceny elektřiny na sousedním německém trhu, která posílila z úrovní hluboko pod 30EUR až směrem k 38EUR za 1MWh. To dává možnost společnostem vyrábějícím elektřinu se trochu nadechnout a obnovit svoje poničené marže, pokud se podíváme více do budoucna, plánované odstavení jaderných reaktorů v Německu po roce 2020 by tento vývoj nadále měl podpořit, nebo přinejhorším cenu na těchto úrovních stabilizovat. Také celkový růst cen komodit, ropa okolo 60 dolarů a tím pádem vyšší ceny uhlí může podporovat tlak na cenu elektřiny směrem nahoru. Když porovnáme vývoj ceny akcií Čezu a rakouského Verbundu (není to to samé, ale poměrně podobné – závislost na ceně německé energie, silné bezemisní zdroje), vidíme, že Čez má ještě stále co dohánět: Verbund žlutý, Čez bílý
Ale nic není jen růžové, máme tu i věci hovořící proti Čezu. Z pohledu minoritních akcionářů i státu jako majoritního vlastníka je prostě výsměch činnost managementu v uplynulých letech a ještě více je s podivem, že zatím z toho nebyly vyvozeny žádné personální důsledky. Ztráty v podobě dlouhých odstávek jaderných bloků kvůli nekvalitním svarům, totálně zpackané zahraniční investice a k tomu ubohé akvizice, o jejichž výnosu můžeme skutečně pochybovat, to jsou základní věci toho, proč by současný management neměl zůstávat dále ve funkci… K tomu CEO realizující svůj opční program formou prodeje akcií Čezu na trhu, také příliš důvěry u akcionářů nezíská. A pak tu máme donekonečna omílaný zdroj obav, dostavba jaderných zdrojů z vlastních prostředků Čezu. To je to, co tlačí na cenu Čezu směrem dolů, kdy vyjádření řady politiků bez uvědomění si odpovědnosti takových výroků vyvolává na trhu přinejmenším neklid… Uvidíme, jak si na mimořádné valné hromadě poradí management s otázkami aktivistického domácího investora (Čez-guru), to je pro akcionáře Čezu mimořádně dobrá zpráva.
Ale nejen Čez je před námi letos. Také Moneta se probrala z určité letargie, přinese i letos zajímavou dividendu a díky snižujícímu se počtu titulů na domácí burze mohou finanční prostředky investorů směřovat i do tohoto titulu, jehož cena je dle mého soudu nadále atraktivní (83Kč). Banky by mohly oživit i s rostoucími úrokovými sazbami, pozornost zahraničí se v tomto zřejmě více zaměří na Erste, ale i Komerční banka je titulem konzervativním s dobrou dividendou, a může letos část investorů opět přilákat. CETV se pro mě nadále překvapivě obchoduje pod určitým prodejním tlakem okolo úrovně 100Kč, pokud se posunou dále akviziční choutky konsorcia CEFC/Penta, měli bychom vidět podle mého názoru ceny alespoň o 15-20% vyšší…
