Větší oblibě bitcoinu napomohla v neposlední řadě i zatím poslední světová finanční krize, jelikož větší počet lidí v něm začal spatřovat alternativu ke světovým měnám. Bitcoinoví býci s oblibou tvrdí, že moderní měny jsou výtvorem výrobních ekonomik, kdy centrální banky tisknou peníze s cílem oživit růst ekonomiky. A že virtuální měny jako je bitcoin představují v těchto obdobích přinejmenším stejně dobrou, ne-li výnosnější alternativu k fiat měnám. Nicméně záleží na tom, jak se to vezme. Krizová monetární politika velkých centrálních bank světa nás přivedla do éry tzv. levných peněz. Akciové indexy Dow Jones, S&P 500 a Nasdaq se pohybují na svých historických maximech, desetileté státní dluhopisy USA jsou za cenu inverzní k výnosům, které jsou na svém historickém minimu. Zatímco bitcoin je na centrálních bankách a vládách světa jakoby nezávislý. Takže osoby mohou provádět bitcoinové transakce bez prostředníka, což pro některé obchodující subjekty představuje obrovské lákadlo.
Obrovskou výhodou virtuálních měn, tedy nejen bitcoinu, je, že existence decentralizované technologie blockchainu prakticky znemožňuje podvodnou manipulaci s virtuálními záznamy o provedené transakci. Technologie blockchainu tak pro mnohé představuje naději na lepší, bezpečnější záznamy, jakousi virtuální účetní knihu či soupis majetků. Co však doposud pokulhává, je neexistence nějakého skutečně masového využití technologie blockchainu potažmo bitcoinu. Navíc jsme poslední dobou svědky rostoucího úsilí proti virtuálním měnám: Šéf banky J.P. Morgan Chase, Dimon, hovoří o virtuálních měnách jako o jednom velkém podvodu a čínská vláda se před nedávnem rozhodla proti kryptoměnám rázně zakročit.
Vitalik Buterin, tvůrce druhé nejznámější virtuální měny etheru a příslušného blockchainu etherea před nedávnem varoval před masivním nárůstem virtuálních měn a jejich hodnoty. Buterin si myslí, že se virtuální měny v tuto chvíli nacházejí v investiční bublině, jelikož si spousta lidí neuvědomuje, že ani virtuální měny nemohou růst donekonečna, a proto do některých virtuálních měn vkládají až příliš velké naděje (a finance). Přitom virtuální měny a jejich technologie jsou zatím v plenkách a až čas ukáže, jaké z projektů lze skutečně prakticky využít, míní Buterin.
Gandham si myslí, že k hvězdnému nárůstu hodnoty bitcoinu i některých dalších virtuálních měn dojde v momentě, kdy virtuální měny právě tyto překážky překonají.
Jednou z největších budoucích výzev – konkrétně pro bitcoin – bude, jak překonat skutečnost, že počet vytěžitelných bitcoinů je konečný. Kód bitcoinu má totiž v sobě zabudován maximální počet vytěžitelných bitcoinů – 21,5 miliónu. Odhaduje se, že dosud bylo vytěženo už okolo 16 miliónů bitcoinů, z nichž pouhý zlomek je v oběhu. A nároky na výkon počítačů pro vytěžení zbývajících bitcoinů dál rostou. Těžaři odhadují, že poslední bitcoin může být vytěžen někdy kolem roku 2141, čili za 124 let. A to je poměrně malé číslo na to, aby se bitcoin mohl někdy v budoucnu stát světovou měnou. Je to ostatně i důvod, proč by se právě zlomky bitcoinů, tzv. satoshi, mohly stát významnými. Federální rezervní banka uvádí, že ke dni 12. července bylo v oběhu 1,56 biliónů bankovek. Přitom podle Fed bylo v srpnu 2017 v oběhu 13,6 biliónů amerických dolarů. Vidíte ten rozdíl mezi počtem bankovek a hodnotou v oběhu? Je třeba si uvědomit, že zatímco kód bitcoinu per se neumožňuje navýšit jejich konečný počet, který lze vytěžit, vždy lze navyšovat jejich zlomky čili satoshi, respektive jejich směnný kurz za jeden bitcoin.
Závěrem uveďme ještě jeden současný problém virtuálních měn, bitcoin nevyjímaje. Problém, který bude taktéž muset být odstraněn, aby se bitcoin mohl stát legitimní měnou. Tím problémem je přílišná volatilita. Těžko si lze totiž představit fungující finanční systém založený na bitcoinu, pokud by hodnota 1 bitcoinu byla 1 milión USD a volatilita bitcoinu tak vysoká jako je dnes.
