Na podzim roku 2013 musela americká administrativa kvůli pozastavenému přísunu peněz omezit či zrušit fungování některých úřadů a služeb na 16 dní, uzavřené tak zůstaly například některé památky a národní parky, statisíce státních zaměstnanců musely nastoupit na nucenou neplacenou dovolenou.
Vláda bez peněz
Situace, kdy se federální americká vláda musí obejít bez značné části financí a funguje v nouzovém režimu, nenastala poprvé. Naposledy musela administrativa podobnou krizi řešit v říjnu 2013, kdy Kongres rozpočet zablokoval kvůli sporu o zdravotnickou reformu prezidenta Baracka Obamy. Rozkol trval více než dva týdny a hrozilo, že zákonodárci znemožní i zvýšení dluhového stropu, což mohlo situaci dále zhoršit. Nakonec se USA takovému scénáři vyhnuly, když se republikáni a demokraté domluvili na kompromisu.
Nouzové financování státu Američané zažili i v letech 1995 a 1996 za vlády prezidenta Billa Clintona, v roce 1978 se tok peněz vládním úřadům zastavil na 18 dní, uvedl server BBC.
Dopady na fungování státu
Omezený přísun peněz se chodu země citelněji dotkne zřejmě až po víkendu. Na nucenou dovolenou by musely nastoupit statisíce státních zaměstnanců, což by znamenalo například to, že se mohou uzavřít některé památky, muzea a parky. V roce 2013 se kvůli tomu nemohli turisté dva týdny dostat například na prohlídku sochy Svobody či do národních parků Grand Canyon a Mount Rushmore.
Ministr obrany James Mattis předem avizoval, že volno by si musela vzít až polovina pracovníků v jeho resortu. To by zpomalilo či pozastavilo například výcvik nebo výzvědné operace. Až o polovinu zaměstnanců by dočasně přišlo i ministerstvo financí, zdravotnictví či dopravy. Ještě více lidí by museli postrádat na ministerstvech životního prostředí, školství či obchodu. Znamenalo by to například to, že značná část úřadů radikálně omezí či zruší úřední dobu, takže vyřizování administrativy včetně vydávání víz či pasů se zpomalí.
Zachovány naopak zůstanou všechny vládou financované činnosti nezbytně nutné pro běžný chod státu a pro ochranu lidí a majetku. Jde například o zajištění akutní zdravotní péče, národní bezpečnosti či pomoci obětem katastrof. Téměř beze změny by měly fungovat i poštovní služby, věznice, daňové úřady, řízení letového provozu či výroba elektřiny.
