Martin Lembák se také představil na konferenci algoritmického obchodování QuantExpo v Praze.
Jak jste se dostal k tomu, co děláte?
Já jsem již v konečné fázi studia jevil zájem o investování prostředků do akcií. Měl jsem nějaké peníze a tak jsem zkoušel zhruba v období 2000 – 2001 investovat, ale téměř o všechno jsem přišel. Tehdy jsem se řídil doporučeními analytiků a nakupoval jsem technologické akcie, které tehdy byly téměř na vrcholu.
To byla dotcom bublina.
Ano, bohužel se to nepovedlo a tak jsem hledal, jak to tedy funguje. Analytici doporučovali nakupovat na vrcholu a realita byla jiná. To ještě posílilo můj zájem o investování.
Studoval jste ekonomii?
Já jsem studoval ekonomickou fakultu na Vysoké škole báňské v Ostravě a můj bratr VŠE, takže jsme si pomáhali. Po škole jsem hledal práci v bankovnictví v Praze, ale bylo složité něco najít, tak jsem zakotvil ve firmě, která se zabývala obchodováním forexu a komodit. Tehdy ještě nebyl přijat zákon, který by upravoval obchodování komodit, takže to bylo těžké, nicméně v rámci své práce jsem jednal s lidmi, kteří obchodovali v Chicagu v noční seanci a zajímalo mě, jak to tam chodí. Takže jsem hledal nějakou stáž. Nakonec se mi to podařilo. V Chicagu jsem hledal dál a tehdy sháněla firma options Xpress pracovníky za levné peníze a tam jsem tam nastoupil a pracoval tam rok.
Nebylo to ono, protože to byla práce čistě exekuce příkazů traderů na trading desku a na webu, kde šlo o to, zákazníkům říct klikněte sem, potom tam, nejednalo se o analytickou činnost, která mě zajímala. Takže jsem se vrátil domů do Prahy a týden na to jsem letěl zpátky do Chicaga. Měl jsem to štěstí, že jsem se dostal k firmě, která se zbývala obchodováním komodit a to systematickým způsobem. Čili takto jsem se dostal k systematickému obchodování, i když mi to bylo ze začátku nepříjemné, protože jsem rád obchodoval diskrečním způsobem. Rád jsem dělal analýzy, hledal patterny technické analýzy, ale nakonec jsem viděl, že pokud má program dobrou logiku, tak funguje lépe, než pořád něco vymýšlet za pochodu, než diskreční obchodování. Viděl jsem, že se podobně dá řítit hedgeový fond. J.W. Henry měl systematický fond a i další tradeři obchodovali systematicky s neuvěřitelnými výsledky. Takže jsem to viděl v praxi a postupně dospěl k názoru, že je systematické obchodování často mnohem lepší, než diskreční.
Takže jste potom začal dělat analytickou část, hodnocení obchodních systémů a jejich parametrů?
Ano, podle výsledků, zhodnocení a výsledků v portfoliu, tak aby se daly jednotlivé strategie nabídnout klientům.
Jestli to dobře chápu, tak dostanete nějaký systém, černou skříňku a tu nasazujete na nejrůznější trhy a časové rámce?
Většinou je to na základě požadavků developerů, kteří nám dají informace o tom, jak systém zapojit a my se snažíme o to, otestovat ho v portfoliích tak, aby klienti mohli více diverzifikovat, redukovat riziko, nebo zvyšovat svůj výnos.
Pracovat v tomto segmentu v Čechách s tímto nasazením asi moc nejde? Kdo chce v tomto oboru něco dokázat, musí asi do světa.
Domnívám se, že ano. I když musím říct, že nyní máme developery z Čech, kteří patří mezi elitu vývojářské činnosti pro strategie na futures na trzích. Zájem o obchodování těchto strategií pochází hlavně od klientely z USA.
Aktuální informace, analýza a forex obchodní tipy najdete na našem forex chatu |
Takže si zájemce může pronajmout nějakou strategii a obchodovat? Může se hoho zúčastnit i retailový obchodník z Čech?
Retailový obchodník si může nechat spravovat určitou částku na účtu, nasadit své strategie a nějakou dobu je nechat obchodovat. Když to vypadá dobře, tak je může začít nabízet ostatním k pronájmu. Naše firma nabízí tyto strategie prostřednictvím „white label“ dalším třiceti brokerům, takže příjmy z potenciálního pronájmu systému mohou být obrovské.
Takže dejme tomu, že jsem retailový obchodník, vyvinu si vlastní algoritmický systém, který funguje, tak vám ho mohu poslat s požadavkem, abyste ho odzkoušeli a vy ho buď přijmete, nebo zamítnete.
Můžete poslat, ale potřebujete doložit reálné ověřitelné výsledky. Z regulačního hlediska, když někde uveřejníte nějaké výsledky, tak je musíte mít podložené, abyste je mohl ukázat regulačním orgánům. Takže nejdřív musíte otevřít účet a nasbírat výsledky. Výhodu má ten, kdo má víc strategií, takže nasbírá výsledky třeba 10 strategií v portfoliu. K tomu ale potřebujete větší kapitál. Máme ale vývojáře z Čech, nebo Německa, kteří jedou větší kapitál s větším portfoliem strategií.
Jaké jsou nejčastější trhy, jde o futures trhy, nebo lze obchodovat i forex?
My se ve firmě staráme čistě o futures trhy. Vím, že developeři zkoušeli forex, nicméně ty výkonnosti jejich strategií byly mizerné. I když v Evropě se tvrdí, že se forexem dá vydělávat tolik a tolik, tak testované výsledy v reálu nepřesvědčily. My testujeme na reálu a tam to nefungovalo tak jako na futures.
Pracujete tedy pouze na futures trzích?
Děláme akciové indexy, úrokové sazby, komodity, prostě všechny futures. Nejvíc máme systémů na indexy a energie. Velmi dobré systémy na ropu, akciové indexy, nebo třeba i na sóju. Hůře vychází méně volatilní trhy. Lze se však zaměřit třeba na mix různých strategií.
Je lepší pro člověka s kapitálem snažit se vyvinout nějaké vlastní strategie, nebo svěřit kapitál do správy?
Řekl bych, že tak půl na půl. Když svěříte kapitál nějakému asset managementu, tak musíte počítat s tím, že může nastat nějaké delší období propadu, nebo pohybu stranou a zde se projevuje emocionální složka obchodování. Takže je lepší diverzifikovat, něco svěřit do správy zde, něco tam, ale hodnotit výsledky mohu až po pěti letech.
Co byste doporučil lidem, kteří vydělali nějaké peníze a chtějí je zhodnotit?
Diverzifikovat. Něco dát do akcií, něco do komoditního obchodování, něco do dluhopisů. Je výhodná strategie souběhu držení akcií a trendového a protitrendového komoditního obchodování, což je historicky nekorelovaná kombinace. Ideální je uplatnit větší kapitál. Z historie víme, že když začnou padat akcie, tak existuje skrytý potenciál vydělat, protože trendy na futures jsou strmější a na objevují se na více futures trzích. V každém případě je potřeba diverzifikovat a nedávat všechny peníze do jednoho trhu.
Diverzifikovat, diverzifikovat
Je třeba diverzifikovat, ale nechat to tam. Nesnažit se o to, přechytračit trh.
Většina lidí se žene za tím vybrat tu nejlepší akcii, vybrat ten nejlepší trh. Když před třemi lety nešli do Facebooku, tak do něj jít teď.
To je právě celý ten problém. Existují studie, že průměrný retail vydělá na akciovém trhu dlouhodobě méně, než na vládním dluhopisu a dokonce to může být i pod nulou. Když si vezmeme, že akciový trh jako takový vydělává 10 – 12 % ročně, tak je to špatně. Existují však periody, kdy akciový trh roste a kdy se spousta lidí snaží nastoupit do trendu a nastupují nahoře na vrcholu trhu. Hlavní je být v každém okamžiku diverzifikován a připraven na všechno. Když mám většinu v akciích a dluhopisech, tak je dobré mít alespoň 10 až 20 % v komoditních programech. Záleží na toleranci k riziku. Kdo je ochoten více riskovat, je agresivnější, může mít jiný poměr.
Máte nějakou standardní metriku, které hodnotíte riziko, výnosy a další náležitosti strategií?
Obvykle používáme Sharpe poměr, nebo Sterling poměr, což jsou hodnoty, které umožňují srovnávání různých strategií. Záleží také na délce testovaného období v reálu.
Existuje nějaká hraniční hodnota pro Sharpe ratio?
Ano pro Sharpe ratio je to hodnota 2, což je dlouhodobé reálné maximum. Když má strategie Sharpe ratio 5, tak to je moc. Takové číslo svědčí o tom, že to bude nějaká nestandardní přeoptimalizovaná strategie, historická hodnota Sharpe ratia akciového trhu vychází asi na 0,5.
Je pravda, že na 10 % zisku je potřeba počítat s propadem 20 %, neboli na X procent zisku 2X propadu?
Ve většině případů u nákupu a drž zisk 10 % odpovídá volatilitě 20 %, což odpovídá Sharpe ratiu 0,5. U automatických systémů se snažíme, aby byl výnos v poměru k riziku lepší.
Jaký vliv má počet obchodů? Existují strategie, které sází obchody jako kulomet jeden za druhým. Mají třeba horší poměry Zisk/Drawdown, nebo Profit factor. Pak existují strategie, které nemají těch obchodů tolik, ale výrazně lepší poměry. Jak se na to díváte?
Těžko říct. Máme strategie, které obchodují často a běží dobře í během posledních let.
Je lépe hledat nějaké optimum obchodů?
Obecně by Sharpe ratio mělo být úměrné odmocnině z počtu obchodů. To znamená, že intradenní strategie by nyní měly mít lepší účinnost.
Existuje poměr SQN, který se počítá jako odmocnina z obchodů krát průměr lomeno směrodatná odchylka. Dá se využít?
Ano tento ukazatel je tu od roku 1989 v původní formě or Richarda Kahna a jeho pravidla aktivního managementu, nicméně v reálu swingové strategie obchodují méně. Mají v posledních letech obvykle hladší equity křivku. Ale nechci zavrhovat ani intradenní strategie. Člověk nikdy neví.
Volatilita se v poslední době snižuje, vlivem politiky centrálních bank. Jaký má vliv volatilita?
Každá strategie potřebuje nějakou volatilitu a může nastat situace, kdy snížená volatilita neumožní ziskové obchodování, ale to je třeba řešit neustálým zkoušením nových strategií a nasazováním na jiné instrumenty a časové rámce. Když něco přestane fungovat, je třeba to nahradit něčím novým. Neustále se rozšiřuje nabídka futures instrumentů, můžeme třeba zkusit obchodovat VIX, to znamená volatilitu samotnou.
Jaké je optimální množství strategií v portfoliu?
Výhody kvalitnější diverzifikace se začne projevovat zhruba od 5 systémů v portfoliu.
Je to nějak omezeno shora?
Shora to právě omezeno není. To je ten rozdíl oproti akciovému trhu, protože optimální akciové portfolio končí na zhruba 30 akciích. To je maximum a přidávání dalších akcií do portfolia způsobuje, že obchodujete akciový index. U AOS strategií jsou logiky, časové rámce a investiční instrumenty natolik různé, že žádné omezení shora neexistuje.
Viděl jsem portfolio 500 strategií a připadalo mi to jako poměrně brutální číslo, ale z toho co říkáte, by to mělo být v pořádku?
Je to určitě v pořádku. Znám obchodníka, který má v portfoliu 300 strategií. Je však potřeba mít nástroje na to, aby šlo celé takové portfolio řídit. Vyhazovat strategie, které se neosvědčují a nasazovat nové. Ještě lepší pak je mít nástroje na nasazování strategií na konkrétní den, nebo měsíc. To však nejde dělat bez automatizace.
Nasazované strategie v portfoliu by měly být co nejméně korelovány. Co si pod tím máme představit?
Je třeba sledovat korelaci strategií na měsíční bázi a do porfolia vkládat málo korelované strategie. Případně lze provádět takzvaný bootstrapping, kdy se počítá korelace z nejrůznějších časových rámců, aby se odstranil potenciální extrém.
Jaký způsob na počítání portfoliabyste mohl lidem doporučit?
Nejlepší je nastudovat knihu Roberta Carvera, pokud nemáte přístup k nějakému softwaru, který je vám schopen data dát například do Markowitzova modelu v kombinaci s bootsrappingem dat, můžete použít cluster model, kdy kombinujete metriky, které jsou podobné, dáváte je do jednoho balíku a pak je považujete za jeden systém. Také můžete použít profesionální metriky volatility. Nejlepší je začít tím, že si prostudujete všechno v knize Roberta Carvera. Ohledně softwaru, který se používá pro teorii na školách, existuje nebezpečí, že váhy použité pro výpočet portfolia mohou být mnohdy extrémní.
Chtěl byste něco vzkázat lidem, kteří mají peníze a chtějí se o ně nějakým způsobem postarat?
Jak už jsem říkal. Diverzifikovat. Lidé by měli začít vkládat prostředky do nejrůznějších oblastí a jednotlivé oblasti oddělovat. Nezatracuji akciový trh, ale investor by měl přemýšlet i o jiných investicích. Nesnažil bych se v dnešní době honit bitcoin, nesnažil bych se honit zlato, snažil bych se diverzifikovat.
