V květnu provedl příslušný švýcarský úřad pro kontrolu potravin změnu v regulaci, která nyní umožňuje, aby potraviny obsahovaly zcela záměrně tři druhy hmyzu: cvrčky, kobylky a moučné červy.
Předně bych se rád pochlubil, že jsem zkoušel všechny, včetně vosích larev, a chuťově to nebylo nijak zlé. Vařící vodou spaření a následně na pánvi opražení živočichové sice nelahodili oku, ale chuťově připomínali známé potraviny. Mouční červi se chutí podobali chipsům. Jen u cvrčků a především pak u kobylek bych doporučil před spolknutím demontovat tykadla a končetiny, jinak mohou lechtat v krku. A vosí larvy jsou chuťově podobné moučným červům, jen bych řekl olejnatější.
Jakožto zdroj bílkovin se v tzv. Západní civilizaci tradičně uvádělo (a mnohdy stále ještě uvádí) maso. Maso ale není jediným zdrojem bílkovin pro lidský organismus. Navíc jeho nevýhodou je poměrně obtížná stravitelnost a celá řada možných negativních vlivů, obzvláště v případě, je-li člověk nemocný. Pro nemocný organismus má maso víc negativní vliv než užitku. Tím spíš je dobré si uvědomit, že dnes existuje celá řada běžně přístupných zdrojů cenných bílkovin pro náš organismus. Jsou jím především obyčejní mouční červi a někteří představitelé rostlinné říše.
Už staří Číňané věděli (a dodnes se takto stravují), že cenné bílkoviny obsahují také obyčejné luštěniny (hrášek, fazole, čočka a sójové tofu). Vitamíny řady B, obsažené v mase, obsahují třeba mořské řasy, které taktéž tvoří samozřejmou součást jídelníčku řady Asiatů, z nichž mnozí konzumují maso jen výjimečně. Základem jejich jídelníčku totiž bývá kombinace obiloviny, luštěniny a vařené či mléčně kvašené zeleniny. Takto vhodně nakombinovaný talíř se totiž bez masa naprosto obejde, přičemž strávník není o žádnou z důležitých živin ochuzen.
Západní civilizace se dvacátým stoletím počínaje stala obrovským konzumentem masných produktů. Živočišná výroba ovšem s sebou přináší řadu negativních jevů. Výroba masa (a tím pádem i v něm obsažených bílkovin) je nákladná a zanechává jeden z největších ekologických otisků na naší planetě. Naopak výrobky, obsahující bílkoviny z rostlin a/nebo z hmyzí říše jsou nesrovnatelně ekologičtější, jejich výroba je levnější, jsou cenným zdrojem bílkovin, a navíc jsou pro lidský organismus snáze stravitelné. Zdá se však, že vůbec největší překážkou, bránící jejich masovému rozšíření, je naše psychika. Mnoho lidí totiž odpuzuje představa, že by měli pozřít hmyz. A poněvadž zvyk je železná košile, tak nelze očekávat, že ke změně v myšlení dojde jen tak, přes noc.
Co by ale podobné změně mohlo nahrávat, je současná situace, která na jednu stranu hovoří o neudržitelném růstu spotřeby masa a na druhou stranu o stále patrnějším zájmu o to, co konzumuji, jaký je původ potravin, zdali jsou či nejsou lokální výroby, jakým výrobním procesem prošly a v neposlední řadě i to, zdali jsou zdravé, bezlepkové, bezaspartamové, bezglutamátové, vegetariánské, veganské apod.
Co se spotřeby masa na hlavu v USA týče, vzrostla tato od roku 2014 do 2016 o 6 %, uvádějí data Ministerstva zemědělství USA. Současně ale též rostou substituty masa. Během téhož období jejich maloobchodní tržby v USA vzrostly o 16 % na 700 miliónů USD. A odhady hovoří o tom, že tržby z těchto produktů do roku 2021 vzrostou na 863 miliónů USD.
Balené potraviny, označené nálepkou "vegan" představovaly v USA v loňském roce maloobchodní tržby ve výši 9,7 miliard USD a očekává se, že do roku 2021 tyto tržby vzrostou na 11,8 miliard USD.
Spotřebitel jak vidno požaduje každým rokem víc a víc bezmasých výrobků. Současně ale požaduje, aby tyto rostlinné výrobky byly svou chutí, vzhledem i konzistencí podobny masu. Tohoto trendu si jsou vědomy i velké masokombináty. Největší masokombinát v USA, společnost Tyson Foods Inc. (TSN) loni oznámila, že hodlá v rámci inovací investovat do potravin, sestávajících z rostlinných, nikoli živočišných bílkovin, čímž mnohé masaře překvapila.
Nestlé před nedávnem souhlasila s akvizicí Sweet Earth Foods, společnosti, která se zaměřuje na náhradu živočišných bílkovin za rostlinné. Podmínky akvizice zveřejněny nebyly.
Velké potravinářské společnosti zkrátka nechtějí, aby jim ujel vlak, a proto dnes masivně investují jak do rostlinné stravy, tak například i do tradičních, tzv. zdravých, lokálních výrobků. Kellogg Co. (K) v lednu tohoto roku oznámila, že investovala do společnosti Kuli Kuli, která vyrábí smoothies a používá jedlé části stromu moringa. General Mills Inc. (GIS) pro změnu investovala do společnosti Kite Hill (výrobce "mléka", jogurtu a sýrů z ořechů) a do Purely Elizabeth.
Potravinářský průmysl o objemu 500 miliard USD zkrátka prochází obrovskou transformací od masných výrobků k rostlinným. Přitom alternativ k tradičním živočišným pokrmům je neskutečně dlouhá řada. Třeba takový chlebovník různolistý sice neobsahuje mnoho bílkovin, zato po uvaření dostane podobu vepřového plátku, kterou je možno nakořenit tak, aby chutnal jak maso.
Některé z investic nicméně s masem počítají: Kupříkladu Memphis Meats Inc. vyvíjí technologii, díky níž by mohlo docházet k růstu plátků masa v laboratorních podmínkách, a sice z buněk zvířat, které by se samy reprodukovaly. Do této firmy v srpnu letošního roku investovala společnost Cargill Inc., takže to asi nepovažuje za šílenost.
PepsiCo nabízí na svých webových stránkách pomoc s nalezením vhodných vědců pro určité projekty. Mimoto už odvedla spousty práce, co se načítání některých nových surovin a experimentování s nimi týče, kupř.: sója, strom moringa, rostlina okřehek, mouka z pomletých cvrčků anebo prášek z moučných červů apod. PepsiCo se též zavázala, že sníží množství cukrů, tuků a sodíku ve svých výrobcích a místo toho se přesune k tzv. každodenní výživě, jak ji nazývá. Tyto produkty by pak měly obsahovat celozrnné obiloviny, ovoce, zeleninu, mléko a bílkoviny. Produkty jako oves, granola a humusové pomazánky v tuto chvíli tvoří už 27 % čistých tržeb společnosti PepsiCo.
Společnost PepsiCo mimoto prozkoumává i možnosti tradičních složek potravin. Vytvořila například nový patentovaný proces na rozpustitelnost ovsa ve vodě, díky čemuž mohl vzniknout nový nápoj, bohatý na bílkoviny. Výsledný nápoj navíc postrádá viskozitu a hrudkovitost, která by vznikla běžným rozmixováním ovsa ve vodě.
Tradičním velkým hráčům potravinářské branže zkrátka už docvaklo, že živočišná výroba nemůže růst donekonečna, jelikož vyžaduje stále větší plochy, více vody a obecně víc vynaložené energie, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.
Výkonný ředitel texaské potravinářské společnosti Aspire Food Group si vytkl za cíl naučit americké chuťové pohárky konzumovat hmyzí havěť. Ve svém závodě v Austinu vyrábí Aspire Food Group mouku ze cvrčků, která se následně využívá v různých proteinových tyčinkách, čajovém pečivu či při stravování psích mazlíčků. Mimoto firma vyrábí pražené cvrčky, pochutinu vhodnou ke křoupání u televize, kterou dodává v příchutích barbecue a kyselá smetana s cibulí. Oblíbili si ji i někteří hráči NBA.
Společnost Beyond Meat experimentuje s proteiny v luštěninách. Je si dobře vědoma toho, že snad žádný člověk by nechtěl donekonečna jíst jen hrách a že zkrátka každý potřebuje jídlo rozličných chutí. Usiluje proto o vytvoření stravy různých chutí a konzistencí, která by jakožto bonus obsahovala kompletní škálu aminokyselin. Za tímto účelem experimentuje s čočkou, fazolemi mungo, hořčičnými semínky, lupinou (vlčí bob, který se jí především ve Středomoří) apod.
Jak už bylo řečeno: vůbec největší překážkou, bránící masovému pojídání všelijaké hmyzí havěti, je naše psychika. Mnoho lidí stále ještě odpuzuje představa, že by měli pozřít hmyz. A protože změna jakýchkoli zvyků je během na dlouhou trať, tak nelze očekávat, že k ní dojde během krátké doby.
