Před deseti lety způsobil technologickou revoluci a roztočil obrovský byznys vznik chytrých telefonů. Dnes to pro změnu mohou být elektromobily plus technologie samořízení, které by mohly rozvířit hodně miliard amerických dolarů ve svůj prospěch a naopak v neprospěch ropného průmyslu. Zdaleka přitom nejde jen o elektromobily společnosti Tesla Inc. (TSLA), která se zdůrazňuje až příliš, přičemž se zapomíná na slibně vypadající byznysy dalších společností. Celý proces by mohly podstatně urychlit i komplementární služby korporací jako například od Uber Technologies Inc. či od divize Waymo Alphabet (GOOG, GOOGL). Nakupení a vzájemné provázání těchto nových technologií by mohlo vést ke vzniku obřího trhu samořízených elektromobilů s jízdami, které bychom si objednávali podobně jako taxislužbu. Pokud k něčemu podobnému v příštích letech dojde, nejspíš se budou divit především ti, kteří předpokládají jen omezený dopad rozvoje elektromobilů na budoucí poptávku po ropě.
Zdroj: Bloomberg
Podobné předpovědi, že nástup elektromobilů bude umírněný, se zamlouvají především ropným gigantům. Mohly by se ale značně přepočítat, pokud nezapočetly násobící efekt doprovodně vznikajících služeb, jakými jsou sdílená auta či spolujízda. Většina prognóz zatím stále ještě počítá s postupnou transformací od aut na fosilní paliva k elektromobilům, jejichž baterie a ostatní související záležitosti se budou jen postupně vylepšovat za současného stupňovitého zpřísňování emisních limitů. Podobné prognózy bychom ale měli brát s rezervou, jelikož historie nás učí, že ekonomické revoluce či masivní změny ekonomik v důsledku inovací přicházejí nikoli jakožto postupný proces, nýbrž odehrávají se spíše skokově.
Systémová změna
Vzpomeňme, že k inovační systémové změně došlo i před přibližně deseti lety. Tehdy se na trhu objevil první chytrý telefon iPhone, který přetvořil trh s mobilními telefony zcela zásadním směrem. Mobilní telefony se tehdy transformovaly od pouhých zařízení pro volání a krátké textové zprávy a daly vzniknout novému multimiliardovému trhu. Vznikla celá řada nových miliardových společností s vlastními mobilními aplikacemi. Vytlačeny proběhnuvší revolucí byly mnohé zavedené společnosti jako třeba Nokia či BlackBerry. Byly odkoupeny a staly se součástí nových lídrů na trhu s chytrými telefony.
Zdroj: Gartner, Bloomberg
No a dnes tu máme Elona Muska a jeho elektromobilku Tesla Inc. a některé tradiční výrobce automobilů, jako třeba General Motors Co., které se snaží začít vyrábět své vlastní elektromobily. A pak tu máme ještě společnosti typu Uber a Lyft Inc., které pro změnu roztáčejí svůj vlastní byznys se službami jízd na zakázku, svezení podle přání zákazníka apod. V mezičase jsou v ulicích měst Arizony a Kalifornie testována plně autonomní vozidla divize Waymo Alphabet.
Sloučíme-li všechny tyto probíhající změny dohromady, výsledkem by mohl být vznik zcela nového způsobu dopravy. Doprava by se mohla stát levnější alternativou k tradičnímu vlastnění dopravního prostředku. Autopilot samořízeného auta nikdy neusne za volantem ani na té sebedelší trase. Navíc odpadá nutnost umět řídit a spravovat auto na vlastní náklady. A aby těch kladů nebylo dost, tak hnací jednotka elektromobilů má nesrovnatelně menší počet stavebních dílů než spalovací motory na fosilní paliva.
Zdroj: RethinkX, Bloomberg
Až po názorném rozebrání hnací jednotky elektromobilu General Motors Chevrolet Bolt analytikům z UBS Group AG došlo, že elektromobil vyžaduje daleko menší údržbu a že elektromotor sestává jen ze tří pohyblivých komponent, na rozdíl od 133 dílů spalovacího čtyřválce.
Právě konkurenceschopnost čili nižší náklady mohou být jedním z hlavních faktorů masového prosazení elektromobilů na úkor tradičních vozidel na fosilní paliva. A právě na tom se v posledních letech usilovně pracuje. Očekává se totiž, že v roce 2020 dojde k vyrovnání celkových nákladů na vlastnění elektromobilu a vozidla na fosilní paliva v případě tzv. sdíleného cestování a za pět let poté (tj. v roce 2025) by mělo dojít k vyrovnání celkových nákladů na vlastnění elektromobilu a vozidla na fosilní paliva i u individuálně vlastněných vozidel, uvádějí prognózy z Bloomberg New Energy Finance.
Co se londýnské metropole týče, Uber plánuje, že koncem roku 2019 bude jeho služba UberX využívat hybridních nebo plně elektrických vozidel. Konkurenční služba Lyft pro změnu plánuje do roku 2025 uskutečňovat alespoň jednu miliardu jízd ročně autonomními elektromobily. Uvádí totiž, že elektromobily mohou být efektivnější než vozidla na fosilní paliva.
Někteří analytici se domnívají, že v momentě kdy budou skutečně plně autonomní vozidla v provozu, klesne potřeba lidí chtít vozidlo vlastnit a místo toho se raději rozhodnou pro formu jakéhosi předplatného, kdy budou vypůjčené samořízené auto pro účely své dopravy používat podle potřeby.
Překážky pro nástup samořízených aut
Lze očekávat, že masový přechod k plně autonomním čili samořízeným vozidlům nebude probíhat tak rychle jako proběhla revoluce při vzniku chytrých telefonů. Revoluci mohou brzdit jak platná legislativa, tak i otázky společenského či morálně-etického charakteru. Navíc s nástupem samořízených vozidel a spolujízdy může vyvstat fundamentální problém, zdali tyto technologie naopak nepovedou k omezení možností našeho volného pohybu a k dalšímu masivnímu narušení našeho soukromí. Lze si totiž dost dobře představit zneužití informací z technologiemi nabušeného autonomního vozidla o tom, kdy jsme jeli, odkud kam jsme jeli, s kým jsme jeli, co jsme převáželi, do jsme si s kým během jízdy vykládali, komu jsme to vezli atd. atd. A o politické zneužitelnosti takto získaných informací ani nemluvě. A co když hackeři prolomí kybernetickou bezpečnost vozidla a svedou třeba samořízené auto ze srázu?..
Analytici z BNEF očekávají, že plně autonomní vozidla se objeví již v roce 2020, nicméně neprosadí se v masovém měřítku dříve, než kolem roku 2030. Nicméně kolem roku 2040 lze předpokládat, že masové používání elektromobilů umaže poptávku po 8 miliónech barelů ropy denně, tedy více, než kolik dnes těží Saúdská Arábie (tj. 7 miliónů barelů ropy denně). Takto masivní snížení poptávky po ropě by mohlo mít výrazný dopad na její cenu. Jen uvažme, jak pokles spotřeby o 1,7 miliónů barelů ropy denně v letech finanční krize 2008-2009 způsobil propad její ceny ze 146 USD na 36 USD.
Zdroj: Bloomberg
To ale zdaleka ještě neznamená, že ropné giganty jako BP či Exxon Mobil čeká pád ve stylu finské společnosti Nokia. Využití ropy na palivo sice tvoří většinu tržeb těchto společností, nicméně zdaleka ne celé jejich tržby. Ropu totiž spotřebovává i chemický průmysl, který vyrábí široce rozšířené plasty či hnojiva. A také zemního plynu bude s největší pravděpodobností ještě dlouhou dobu potřeba.
I kdyby se naplnily předpovědi analytiků z BNEF o rychlém nástupu elektromobilů, je třeba si uvědomit, že svět momentálně spotřebovává 95 miliónů barelů ropy denně a lze očekávat, že poptávka po ropě za jiným účelem než pro palivo v budoucnu spíše poroste. Analytici jednoho londýnského ropného giganta odhadují, že nástup elektromobilů sníží do roku 2035 poptávku po ropě jen o 1 milión barelů ropy denně. Současně připouštějí, že nástup elektromobilů může na trhu způsobit větší revoluci, než jakou způsobil nástup chytrých telefonů před deseti lety. Proto se raději mějme na pozoru: Samořízené elektromobily mohou narušit daleko větší počet oblastí, než si myslíme – od parkování, přes pojištění až po maloobchodní sektor.