Podle agentury Bloomberg budou dvacátá léta jedenadvacátého století desetiletím elektromobilů.
Ceny baterií za poslední rok poklesly o 35 % a vývoj směřuje k tomu, aby se elektromobily staly v následujících šesti letech i bez vládní podpory stejně dostupným dopravním prostředkem jako benzinová auta, uvádí nová analýza trhu s elektromobily zveřejněná společností Bloomberg New Energy Finance (BNEF). To by znamenalo začátek opravdu masového trhu s elektromobily.
Okolo roku 2040 již podle studie bude možné koupit elektromobil s dlouhým dojezdem za méně než 22 000 dolarů v dnešních cenách. Celkem 35 % všech nových vozidel prodávaných na celém světě by mělo být elektricky poháněných.
Ropné společnosti se těchto plánů zatím příliš neobávají. Plug-in automobily v současnosti tvoří jen 0,1 % světového trhu s automobily. Ve většině zemí jsou raritou a stojí výrazně více než srovnatelné model s benzinovými motory. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) tvrdí, že elektromobily budou v roce 2040 tvořit jen jedno procento všech aut na světě. Ředitel společnosti ConocoPhillips Ryan Lance loni uvedl, že elektromobily nebudou mít výraznější vliv na trh nejméně dalších 50 let.
Na druhou stranu už je známo, že Tesla, Chevrolet a Nissan plánují v následujících letech uvést na trh elektromobily s dlouhým dojezdem v ceně okolo 30 000 dolarů. I další automobilky a technologické společnosti investují do vývoje nových modelů elektromobilů miliardy dolarů. V roce 2020 už by některé z těchto modelů stát méně než srovnatelná benzínová auta a nabízet lepší výkon. Cílem je zopakovat úspěch Modelu S společnosti Tesla, jehož prodeje nyní překračují konkurenty v segmentu velkých luxusních aut. Otázkou tedy je, nakolik tyto elektromobily sníží poptávku po ropě? A kdy tato snížená poptávka vyústí v příští ropnou krizi?
Abychom si tuto otázku dokázali zodpovědět, pokusme se odhadnout, jak rychle porostou prodeje.
Prodeje elektromobilů loni celosvětově stouply asi o 60 %. Zajímavé je, že se tato míra růstu shoduje s ročním odhadem společnosti Tesla do roku 2020 a že stejný růst pomohl po roce 1910 Fordu Model T porazit koňské povozy. Pro porovnání, solární panely se pohybují na podobné růstové křivce (okolo 50 % za rok), zatímco LED žárovky rostou o asi 140 % ročně.
Agentura Bloomberg ve své nové animované sérii Sooner Than You Think (Dříve, než si myslíte) vypočítala možné důsledky dlouhodobého růstu ve výši 60 %. Podle těchto kalkulací by elektromobily vedly již v roce 2023 k propadu poptávky ropy o 2 miliony barelů denně. Tento propad by byl srovnatelný s tím, který v roce 2014 vedl k ropné krizi.
Složená roční míra růstu ve výši 60 % nemůže vydržet příliš dlouho. BNEF postupuje ve své analýze více metodologicky a ve svém odhadu okamžiku, kdy ceny poklesnou dostatečně na to, aby přilákaly běžné kupce, vychází z cen komponent. S využitím modelu BNEF by k propadu prodeje ropy o 2 miliony barelů denně došlo později – v roce 2028.
Analytik BNEF Salim Morsy uvádí, že OPEC a Exxon odhadují míru rozšíření na 2 %. Podle něj nezáleží na tom, zda rozšíření v roce 2040 dosáhne 25 % či 50 %, ale na tom, že na masové rozšíření vsázejí hráči na trhu.
Analýza BNEF se soustředí na celkové náklady vlastnictví elektromobilů, včetně údržby, paliva a především baterií.
Cena baterie tvoří třetinu nákladů výroby elektromobilů. K masovému rozšíření elektromobilů je zapotřebí dosáhnout splnění alespoň jedné ze čtyř následujících podmínek:
- Státy začnou nabízet pobídky ke snížení nákladů.
- Výrobci se smíří s extrémně nízkými ziskovými maržemi.
- Zákazníci budou ochotni za elektromobily zaplatit více než za běžná auta.
- Ceny baterií klesnou.
První tři podmínky jsou nyní v rané fázi naplňovány, ale nejsou dlouhodobě udržitelné. Ceny baterií se naštěstí vyvíjejí správným směrem. Bohužel do karet nehraje cena lithia, které třeba Goldman Sach nazývá "novodobým benzínem".
Rovnice týkající se elektromobilu má ještě jednu neznámou: odkud bude pocházet potřebná elektřina? V roce 2040 budou elektromobily podle odhadů BNEF potřebovat 1 900 terawatthodin elektřiny, tj. asi 10 % celkové výroby elektřiny v loňském roce.
Dobrou zprávou je, že výroba elektřiny je stále šetrnější vůči životnímu prostředí. Od roku 2013 roste výroba elektřiny z větrných a solárních zdrojů více než z uhlí, zemního plynu a ropy. V USA díky dotacích zažívá solární energie velký boom. V Evropě podíl vzrostl meziročně o 15 %. Závratný růst je také v Africe. Elektromobily sníží náklady na ukládání energií v bateriích a podpoří ukládaní kolísající solární a větrné energie. Elektrická vozidla a obnovitelné zdroje energií tak budou vzájemně podporovat poptávku po čistější energetické síti.
Co se týče obav ohledně zásob lithia a dalších materiálů používaných v bateriích, podle analýzy BNEF se nejedná o vážný problém. Do roku 2030 bude k výrobě baterií zapotřebí méně než 1 % známých zásob lithia, niklu, manganu a mědi. Spotřeba kobaltu dosáhne asi 4 % rezerv. Po roce 2030 se navíc baterie pravděpodobně budou vyrábět z jiných materiálů a budou lehčí, menší a levnější.
Navzdory výše uvedeným faktorům zůstává na ropném trhu mnoho důvodů ke skepsi. Výrobci budou muset skutečně snížit ceny elektromobilů. V současnosti není k dispozici dostatečný počet nabíjecích stanic umožňující cestování na dlouhé vzdálenosti. Mnozí noví řidiči v Číně a Indii budou pravděpodobně nadále upřednostňovat benzinové a naftové motory. Rostoucí poptávka po ropě z rozvojových zemí možná převýší vliv elektromobilů, především pokud cena ropy i nadále zůstane po 20 dolary za barel.
Dalšími neznámými faktory, které BNEF bere v potaz, jsou vzestup autonomních vozidel a jízdních služeb, jako je Uber a Lyft – všechna tato vozidla najedou nejméně 30 000 km za rok. Čím více kilometrů za rok, tím nižší budou náklady na baterie. Pokud budou tyto nové služby úspěšné, mohly by podpořit růst podíl elektromobilů na trhu až na 50 % v roce 2040, uvádí BNEF.
Jedná věc je jistá: až dojde k pádu ropného trhu, bude to teprve začátek. V každém následujícím roce přibudou na cestách nové elektromobily a poklesne poptávka po ropě.