V úterý Elon Musk oznámil, že jej jeho společnost Tesla Inc. (TSLA) bude finančně odměňovat jen za předpokladu, že dojde ke splnění vytýčených cílů v oblasti provozu a tržní kapitalizace společnosti.
Tesla Inc. se do deseti let stane společností s hodnotou jednoho biliónu dolarů
Aktuální hodnota Tesla Inc. činí "jen" 59 miliard USD. Za předpokladu, že by se tržní kapitalizace Tesla Inc. vyšplhala na úroveň 650 miliard USD, kterou požaduje Muskův plán na odměňování sebe sama, už i tato tržní kapitalizace by jí dostala do pětice největších společností ve Spojených státech. Nicméně i dosažení tržní kapitalizace ve výši 650 miliard USD považuje řada analytiků v daném časovém horizontu prostě nemožné. A to tím spíš, uvážíme-li potíže v masové produkci a šikující se zhrzené investory, kteří dosud čekají na okamžik, kdy se Tesla konečně dostane do zisku a nebude vyžadovat další a další kapitálové injekce.
Následuje pět Muskových předpovědí, které lze v tom či onom ohledu považovat za extrémní:
Vláda nám bude muset platit
Předně je dobré položit si rétorickou otázku, koho měl Musk slovem "nám" vlastně na mysli. A nyní už k samotné Muskově předpovědi. Ta zní, že probíhající vlna masové automatizace a zapojování robotů, vybavených umělou inteligencí, do výrobního procesu bude mít za následek plošný rapidní zánik méně kvalifikovaných pracovních pozic, na který nebude ekonomika připravena.
Musk se domnívá, že zdařilým vyřešením tohoto problému může být zavedení všeobecného základního nepodmíněného čili garantovaného příjmu, to jest obnosu, který bude dostávat každý člověk, ať už pracuje či nikoliv. (Pozn.: Musk raději nešel tak daleko, že by zpochybnil samou existenci peněz. Protože když už uvažujeme společnost, v níž těží, zpracovávají, vyrábějí a recyklují všechny věci a služby roboti, tak proč by se za tyto služby ještě mělo platit? Cožpak už nejsou v takové společnosti peníze zbytečné?..)
Lidé dostávající nepodmíněný příjem by podle Muska měli čas na dělání jiných, komplexnějších a zajímavějších věcí. A určitě by měli také víc volného času. A co si už Musk nemyslí, je, že právě tato skutečnost by se mohla stát kamenem úrazu, aby se něco podobného vůbec zavedlo do praxe. Člověk, který má víc volného času, se totiž může začít víc zajímat třeba o věci veřejné, a nejen o ty. Zkrátka víc lidí by se pak mohlo stát informovanějšími a dělat problémy fungování zavedeného systému společenského uspořádání, což se pochopitelně nechce. Ale to už je jiná. Tak uvidíme, jak to nakonec dopadne...
Inteligentní roboti budou schopni vyrobit vše a lépe než všichni lidé
U této předpovědi Musk už zdůraznil, že myslí opravdu všechny lidi. A není si jistý, jak tento problém vyřešit. Sám říká, že jde o problém, který mu dělá nejvíce starostí.
Podle Muska nejprve dojde k plné automatizaci dopravy. Tím to ale neskončí. A když říká, že roboti a umělá inteligence se usadí ve všech oblastech, tak opět zdůrazňuje, že má na mysli všechny oblasti beze zbytku.
Umělá inteligence ohrozí civilizaci
Elon Musk vytrvale varuje před možnou hrozbou, kterou by s sebou mohla přinášet umělá inteligence, pakliže by se vyvíjela bez patřičného dohledu. Vzhledem k tomu, že je Musk přímo u vývoje pokročilé umělé inteligence, neměli bychom jeho tvrzení brát na lehkou váhu. Umělá inteligence podle Muska může představovat fundamentální riziko pro lidskou civilizaci jakožto celek. V této souvislosti uvádí následující příměr: Zatímco automobilové nehody, letecké katastrofy, problematická léčiva či špatná strava ohrožují vždy jen větší či menší skupinu lidí, neohrožují - na rozdíl od umělé inteligence - nikdy společnost jakožto celek.
Musk proto prosazuje proaktivní regulaci umělé inteligence. Loni v létě na Twitteru zveřejnil, že pokud nám opravdu jde o naši bezpečnost , pak daleko, daleko větší hrozbu představuje umělá inteligence, nikoli Severní Korea.
Osídlování dalších planet lidmi se stane skutečností a na Marsu vznikne první kolonie
Jiná z Muskových firem, SpaceX, prohlásila, že první raketu na planetu Mars vyšle už v roce 2022. Ačkoli Musk připouští, že jde o vytoužené datum, věří, že se během příštích pěti let jeho lidem podaří postavit funkční vesmírný koráb a připravit se k misi na Mars.
První mise na Mars bude bez lidské posádky. Přepraví jen na Rudou planetu náklad, který budou posléze moci využít lidští kolonizátoři. Ti by se na cestu měli vydat až - či spíše už - v roce 2024. Půjde o misi, z níž pravděpodobně nebude návratu. Případné další mise po tomto termínu přepraví na Mars větší množství kolonizátorů. V dlouhodobém horizontu se kolonizátoři budou snažit transformovat planetu Mars k životu.
Lidé se budou moci přepravit kamkoli na Zemi do půl hodiny
Má jít o ultrarychlou leteckou dopravu. Musk operuje s myšlenkou, že pokud budou existovat vesmírná plavidla, schopná urazit vzdálenosti v řádu miliónů kilometrů, ta proč by nemělo jít tyto rakety upravit tak, aby se hodily k ultrarychlé letecké dopravě zde na Zemi? Jen si to představte: Z New Yorku do Paříže za 30 minut, z Honolulu do Tokia taky tak a ze Sydney do Singapuru za 31.
Cílem by mělo být snížení doby všech dálkových letů pod jednu hodinu času. Samozřejmě by letenky na palubu těchto ultrarychlých letů musely svou cenou umět konkurovat těm současným, uzavírá Musk.
