Zatímco většinu z nás přepadne po obdržení úředního psaní nervozita, ve Finsku se na něj mohou někteří vysloveně těšit. Na podzim roku 2016 došel 2 000 náhodně vybraným nezaměstnaným Finům dopis, ve kterém je úřady informovaly, že počínaje lednem obdrží každý měsíc 560 EUR, se kterými mohou libovolně nakládat. Tato částka zhruba odpovídá finské podpoře v nezaměstnanosti. Jedním z nich byl i Mika Ruusunen, který se po 16 měsících bez práce rozhodl podstoupit rekvalifikační kurz v IT směru. Přestože byl v době získání základního příjmu Ruusunen přijat na pracovní stáž do IT společnosti a záhy zde získal i pozici na plný úvazek, na pravidelné výplatě peněz od finského státu se nic nezměnilo. Experiment by měl pomoci ověřit, zda základní příjem poskytuje občanům flexibilitu v jejich pracovním životě, při rekvalifikaci, startu vlastního podnikání či při jiných kreativních aktivitách. Zároveň by takto získané peníze měly Finy motivovat i k přijetí hůře placené práce či částečného úvazku. „Předtím, než jsem získal svou současnou práci, jsem uvažoval o vlastním podnikání. Je fajn vědět, že je tahle cesta pro mě stále otevřená,“ prohlásil Ruusunen. Výsledky experimentu by měly být zveřejněny teprve po jeho skončení na konci roku 2018.
Finsko, které je známé svým velkorysým sociálním systémem si od základního příjmu slibuje především snížení přebujelé byrokracie a odemknutí skrytého potenciálu vlastního obyvatelstva. „Předpokládá se, že toto opatření by mohlo prostřednictvím různých mechanismů občany aktivovat, což ve svém experimentu hodláme ověřit,“ uvedl Miska Simanainen z vládní organizace, která má experiment na starost.
Základní příjem by ve Finsku měl nahradit veškeré sociální dávky a další benefity, přičemž by se vztahoval i na pracující. Zatímco v této severské zemi se o jeho zavedení zvažuje již celá desetiletí, ve vyspělých ekonomikách se o něm začíná seriózně uvažovat teprve v posledních letech ve spojitosti s pokračující čtvrtou průmyslovou revolucí. Známé osobnosti jako výkonný ředitel Tesla, Elon Musk či šéf Deutsche Telekom Timotheus Höttges vidí v nepodmíněném základním příjmu příležitost, jak stabilizovat trh práce a zachovat sociální smír v situaci, kdy robotizace výroby a zavádění umělé inteligence ohrožuje miliony pracovních míst.
Experiment má ovšem ve své současné podobě i odpůrce. Jedním z nich je Antti Jauhiainen, autor knihy Sociální stát vrací úder. Ten podporuje základní příjem pro všechny, ale ne pouze jako náhradu aktuálních sociálních dávek. „Naší cestou by nemělo být vytváření špatně placených pracovních pozic, ale snaha opravdu vylepšit vzdělávání a schopnosti lidí,“ uvádí Jauhiainen. Chybou je podle něj i fakt, že v rámci experimentu pravidelnou výplatu peněz obdržela pouze omezená skupina nezaměstnaných. Aby se skutečně jednalo o testování univerzálního nepodmíněného příjmu, měli jej získat také pracující, tvrdí. I přes své výhrady je Jauhiainen přesvědčen, že základní příjem se v budoucnu stane ve Finsku pevnou součástí ekonomiky. „Myslím si, že za 100 let budou lidé chápat nepodmíněný příjem stejně jako dnes univerzální volební právo.“
