Forex, strana 3

Dnes zveřejněný německý zahraniční obchod přinesl spíše zklamání, promítá se do něj nejistota u velkých německých obchodních partnerů. V domácí ekonomice bude zveřejněno klíčové číslo inflace, která kvůli nově zavedeným slevám v dopravě mírně zvolní. To však nezmění příběh měnové politiky, nová prognóza ČNB ukáže nutnost dalšího růstu sazeb, ke kterému bankovní rada přistoupí na svém zasedání na začátku listopadu.

Postavení britské premiérky Theresy Mayové při vyjednávání podmínek brexitu je skutečně nezáviděníhodné. Odmítá se vzdát své pozice při jednání s Evropskou unií (EU), stále více ztrácí pevnou půdu pod nohama. Její záměr sjednotit konzervativce v otázce brexitu na sjezdu strany v Birminghamu zatím zůstává bez pozitivní odezvy. Názory jsou i nadále rozděleny a Mayová čelí tvrdému odporu svého plánu vystoupení z EU.

Čínská lidová banka (PBoC) snížila podíl rezervních požadavků (RRR) u většiny bank o 100bps, s platností od 15. října. Podle oficiální tiskové zprávy uvolní snížení povinných rezerv celkově 1,2 bilionu CNY do bankovního systému. Zkrácení RRR vytvoří úvěrový impuls pro ekonomiku, což představuje support (v krátkém období), ale současně i výrazné riziko (v střednědobém horizontu) růstu. De facto se jedná o přeskupení poměru power a deposit money v ekonomice a zvýšení výkonu peněžního multiplikátoru.

I tento týden se finanční trhy budou soustředit na politické události. Italský parlament totiž bude projednávat rozpočet a Evropská komise se sejde, aby nastínila budoucnost vztahu mezi EU a Spojeným královstvím. Těšit se však můžeme i na zveřejnění zajímavých statistik. Zejména průmyslová produkce z eurozóny by měla naznačit příznivé růstové vyhlídky měnové unie. V USA spolu s trhem předpokládáme zvolnění celkové inflace. Z Česka nás dnes a zítra čeká celá řada zajímavých údajů, nejdůležitější jsou statistiky cenového vývoje, kde očekáváme nepatrné zpomalení. 

Primárním záměrem a potřebou, které stály za vznikem kryptografických měn a jsou červenou nití vínoví se vývojem v letech 2008-2009 bylo vytvoření věrného a anonymního způsobu efektivního trackování a denominace finančních prostředků, na úrovni kategorizace aktiv jako "digitální zlato".

Včerejší zprávou dne je potvrzení Aleše Michl jako nového člena bankovní rady ČNB. Domácí centrální banka tak přivítá ekonoma, který preferuje silnou korunu. Zařadit by se tak mohl do jestřábího křídla. Investoři ve světě však dnes budou sledovat hlavně americká čísla z trhu práce. I přes působení hurikánu Florence očekáváme další velmi dobrý výsledek.

Říjen bude patřit již výsledkové sezóně za 3Q18. Ta může přinést další pozitivní impulz na zámořské trhy. Skvrnou na solidních číslech může být vliv nových cel s Čínou, které mohou znamenat ovlivnění výhledu, a tudíž zmírnění očekávání. Pro Evropu se nečeká, že by výsledková sezóna měla být nějakou vzpruhou. Rizikem jsou opětovně výhledy u konkrétních společností, které mají vlastní rizikové faktory (automobilky, Bayer apod.).

Kalendář je dnes prázdný, a to jak v globální ekonomice, tak na středoevropských trzích. Bude dobré sledovat vývoj na scéně italských rozpočtových plánů, kde včera po smírném návrhu postupného snižování deficitů zavládl klid. Včerejší lehce slabší PMI i jestřábí výstup prezidenta Fedu však v jinak všeobecně dobré náladě poslaly euro do ztrát. Také dnes se tržní vývoj může chytat příslovečného stébla a reagovat i na jindy marginální události.

Dnešní data budou patřit k těm méně zajímavým. Ve Spojených státech hurikán Florence vylepší index ISM mimo oblast zpracovatelského průmyslu. PMI v eurozóně budou naopak zřejmě revidovány mírně směrem dolů. I tak ale indikují solidní hospodářský růst. Nevyzpytatelná zůstává Itálie, kde pokračují vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok. Polská centrální banka ponechá sazby beze změny.

Italská vláda, kterou v současné době tvoří Liga a Hnutí pěti hvězd, se minulý týden dohodla na podobě předkládaného státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 2,4 %.

Ačkoliv tento týden nebude bohatý na klíčové makroindikátory, řada předstihových ukazatelů naznačí směr, kterým se velké světové ekonomiky ubírají ve druhé polovině roku. Americká měsíční data odrazí vliv hurikánu Florence, eurozóna naproti tomu vykáže solidní, avšak mírně zvolňující indikátory PMI. Polská centrální banka sazby nezmění, inflace tam totiž zůstává pod cílem a ani není tažena jádrovými cenami.

Fed včera zvýšil sazby a nadále projektuje jedno další zvýšení v tomto roce. Zveřejněny byly nové odhady členů FOMC. Stěžejní pro reakci trhů bylo vypuštění slova akomodativní.

Po včerejšku nabytém událostmi nás dnes čekají pouze méně zajímavá data. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech vykáží solidní výsledky díky nákupům letadel společností Boeing. Tempo růstu peněžní zásoby v eurozóně zpomalí, mírně si pohorší i indikátor ekonomického sentimentu. I tak ale vyhlídky pro eurozónu zůstávají příznivé. V regionu bude zveřejněna pouze maďarská míra nezaměstnanosti. Ta zřejmě dosáhne nového minima.

Americká centrální banka dle očekávání - letos již potřetí - zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 % na  2 - 2,25 %, současně signalizuje do konce roku zvýšit úrokové sazby ještě jednou. Dolar v reakci na rozhodnutí měnové autority a doprovodný komentář reprezentantů FEDu maže dnešní zisky a aktuálně se na měnovém páru s eurem posunuje k úrovni 1,178 EUR/USD.

USDCAD posílil o více než 80 pips – z low 1,28843. Pár zformoval dvojitého v oblasti 1,2880 a další pokles jen pod touto úrovní.

Česká národní banka zřejmě přikročí ke třetímu zvýšení sazeb v řadě a může naznačit, co chystá ve zbytku roku. Pokud budou v dnešních vyjádřeních guvernéra Rusnoka chybět náznaky dalšího růstu sazeb, může to být pro trh zklamáním. Soudíme však, že se letos ještě jednoho „hiku“ dočkáme. Zvyšovat sazby bude i americký Fed, který se tím posune do prostoru neutrálních sazeb.

Je téměř jisté, že Federální rezervní banka (Fed) oznámí novou vyšší úroveň klíčové sazby na zítřejším prohlášení, po dvoudenním zasedání měnového výboru (26. Září). V červnu vedoucí představitelé Fedu oznámili, že dvě další zvýšení sazeb o 0,25% jsou ve druhé polovině roku 2018 pravděpodobné, a toto prohlášení bylo podpořeno příznivými ekonomickými údaji zveřejněnými během posledních několika měsíců.

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi včera rozhýbal trhy na starém kontinentě svým proslovem v Evropském parlamentu. Draghi řekl, že v následujících měsících očekává zvýšení ukazatele underlying inflace v návaznosti na napjatý vývoj na trhu práce, který tlačí na růst mezd. Prezident ECB se k vývoji výše zmiňovaného ukazatele růstu spotřebitelských cen v minulosti vyjadřoval vcelku zřídka, proto se z jeho strany může jednat o snahu dostat tento ukazatel do větší pozornosti finančních trhů.

Prezident ECB M. Draghi včera zamíchal kartami, když připustil, že tlaky na jádrovou inflace v eurozóně se stupňují. Euro na jeho řeč reagovalo pozitivně a na chvíli se ocitlo na nejsilnější úrovni od května. Dnešní statistiky ukáží, že francouzská podnikatelská důvěra se drží stále vysoko. Data z polského trhu práce potvrdí, že tamní trh je nadále napjatý, což se odrazí v dalším poklesu už tak rekordně nízké nezaměstnanosti.

Na svém středečním zasedání Fed zvýší sazby o 25 bb na 2,00 – 2,25 %. Sazba tak dosáhne nejnižšího odhadu, kde Fed vidi neutrální úrokovou sazbu. Na změnu rétoriky, ke které dosažení neutrální zóny povede, si však budeme muset čekat. Výrazných změn nedozná ani prognóza. Podle té Fed zvýší sazby letos ještě jednou, příští rok třikrát a v roce 2020 a 2021 jednou. Náš odhad je v tomto ohledu skeptičtější, když očekává, že úroky půjdou nahoru už jen v prosinci a dvakrát v příštím roce.

Klíčovou událostí na domácí scéně je středeční zasedání ČNB. I když bankovní rada nebude mít k dispozici novou prognózu a pouze zhodnotí rizika stávající, zvedne podle nás na třetím zasedání v řadě svou klíčovou sazbu o 25 bb na 1,50 %.

Závěr týdne bude o předběžných zářijových datech indikátorů PMI z obou stran Atlantického oceánu. Aktivita ve Spojených státech by měla růst o něco rychleji než v eurozóně. Evropský index si sice ještě lehce pohorší kvůli situaci v sektoru služeb, povzbudivé by ale mělo být ukončení sestupného trendu u průmyslového PMI.

Norges Bank zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu o 25 bazických bodů na 0,75 procenta, jak bylo všeobecně očekáváno. Centrální banka však překvapivě snížila výhled budoucího zvyšování o 5 až 9 bazických bodů. Důvodem bylo zejména nižší očekávaní cen a mezd a domácí poptávky. To však podporuje názor, že norská centrální banka zvýší sazby poměrem a že příští zvýšení úrokových sazeb přijde v březnu 2019.