Investice do dluhopisů

Při nákupu akcií se můžeme spoléhat na štěstí. To však neovlivníme. Existuje ale pár pravidel, kterých se můžeme držet, a které nám mohou pomoci vybrat ty správné akcie. Pojďme se tedy podívat jak správně na investice do akcií.

Investice pomocí takzvaných veřejně obchodovaných fondů (ETF) se za skoro čtvrtstoletí své existence staly oblíbeným nástrojem na kapitálovém trhu. Minulá léta však v souvislosti s finanční krizí přinesla i pochybnosti a nejistotu, které moderní finanční nástroje, kam řadíme i ETF, doprovázejí dodnes.

Konvertibilní dluhopisy v minulém roce zůstávaly v pozadí za výnosy amerických akcií, které zaznamenaly především v posledním kvartálu solidní zisky. Jak vypadá situace nyní, kdy samotné akcie padají? Vyplatí se investice do takzvaných směnitelných obligací, nebo ne?

Kromě hospodářského cyklu a akciového cyklu, které se od sebe liší jen posunem o 6 až 9 měsíců, se vyplatí sledovat i cyklus úrokové míry a cyklus sklonu úrokové křivky. Oba tyto cykly nám pomáhají určit, ve které fázi hospodářského cyklu se nacházíme. Znalost fáze hospodářského cyklu je důležitá i z hlediska rotace sektorů, protože nám dovoluje přesněji odhadovat, které sektory budou ve stávající hospodářské fázi nejvýkonnější. 

Investovat lze do nejrůznějších věcí. Nejlepší investice jsou do rodiny a dětí, i když … Pokud se však zamyslíme nad smyslem a účelem investování, tak jde většinou o vybudování bohatství, nebo jeho zajištění. Podle účelu investování si pak vybíráme také způsob investování a investiční horizont.

Obecný pohled na investování je takový, že jde o riskantní snahu o rychlé zbohatnutí. Navíc v důsledku brutálních prodejních metod neetickými investičními firmami přišlo o peníze mnoho investorů, takže investování leckde získalo pověst spolehlivé ztráty peněz. Ale doba se mění a zákony zpřísňují.

Když se však podíváme na investování nezaujatým dnešním pohledem, můžeme najít několik hlavních důvodů, proč je pro každého, kdo má tu možnost vhodné investovat.

 

Inflace

Prvním důvodem je inflace. I když momentálně není inflace vysoká, centrální banka dělá všechno pro to, aby se inflace zvýšila. A to se nezmění. Vyšší inflace je nutností pro to, aby se stát tímto způsobem zbavoval dluhů, takže očekávat, že státní orgány budou inflaci potlačovat je iluzorní. Stát chce inflaci nad úrovní 2 %. To znamená, že každým rokem klesá hodnota reálných úspor o stejnou sumu. Za deset let se tak v důsledku složeného úročení sníží hodnota našich úspor o téměř 20 %. Pokud si někdo spoří na důchod 500 korun měsíčně, tak za deset let místo 60 tisíc bude mít reálně 49 tisíc. O tolik se totiž zvýší cenová hladina.

Investice s výnosem vyšším, než je inflace tedy jedinou možností, jak si efektivně spořit na důchod.

 

Bankovní úroky

Pokud přijdeme do banky a půjčíme bance své peníze, nedostaneme za to prakticky žádný úrok. Naopak vkladatel je za svoji snahu o poskytnutí prostředků k podnikání bance potrestán bankovním poplatkem. Úrok, který nám banky poskytují, se odvíjí od základní úrokové sazby stanovené národní nebo centrální bankou v daném státě. Pokud někdo pravidelně spoří, tak mu banka strhává peníze za to, že je přinese a pak mu připisuje natolik směšný úrok, že hodnota na účtu trvale klesá, místo aby působením úroků rostla. Inflace pak dokoná dílo zkázy.

Neponechávat peníze bankám a místo toho je investovat je základní možností, jak uchovat hodnotu svých peněz.

 

Uchování hodnoty

Uchování hodnoty peněz by mělo být základní snahou každého investora. Investiční výnos by měl být vyšší, než je inflace a riziko by mělo odpovídat očekávanému výnosu. Jako vhodné investice pro uchování bohatství se nabízí dobře ratingově ohodnocené dluhopisy, investice do konzervativních fondů společného investování a spořicí účty s vyšším výnosem.

 

Růst bohatství

Růst bohatství je první, co člověku přijde na mysl, když se řekne slovo investice. Nicméně zaměření na růst hodnoty by mělo tvořit jen odpovídající část z celkové hodnoty našeho portfolia. Zaměření na růst se v průběhu věku mění. Mladší lidé mají dostatek času k riskantnějším, ale i výnosnějším investicím. Lidé v předdůchodovém, nebo důchodovém věku již tolik času nemají a tak se orientují na méně rizikové a v důsledku také méně výnosné investice.

 

Důchod

Zajištění ve stáří je hlavním důvodem pro investování. Spoléhat se na stát, že nám bude vyplácet důchod za celoživotní práci nelze. Stát totiž žádné peníze na vyplácení důchodů nemá. Veškeré peníze na důchod se musí v každém roce nejprve vybrat na daních! To znamená, že s klesajícím počtem obyvatel daným snižující se porodností dojdou plátci daní a suma peněz na důchod se bude trvale zmenšovat. V důsledku to povede k zhroucení důchodového systému, přinejlepším k omezení jeho vyplácené výše.

Jediným způsobem jak se ubránit chudobě ve stáří je tedy investování s cílem vytvořit si na stáří dostatečné finanční prostředky.

Dluhopisy jsou další investiční příležitostí, do které můžeme investovat.

Princip dluhopisu je jednoduchý. Jde o půjčku peněz na určité období. V principu se jedná o stejný úkon, jako když si půjčí peníze dva lidé. Tomu, kdo půjčuje, se říká věřitel, tomu kdo si vypůjčuje, se říká dlužník. Obvykle se o půjčce uzavře smlouva, ve které je obvykle uvedeno, na jak dlouho je půjčka poskytnuta a na jak vysoký úrok.

Půjčování peněz je spojeno s nebezpečím, že půjčka nebude vrácena včas. Toto riziko je ohodnoceno výší úroku. Čím vyšší je riziko, tím vyšší je úrok. Úrok je tedy vyjádřením rizika nesplacení a také vyjadřuje odměnu za ochotu peníze půjčovat.

Úrok na krátkou dobu je obvykle malý. Pravděpodobnost splacení bývá vysoká a to je vyjádřeno nízkým úrokem. Problém nastává v případě půjčky na delší období, například 10 let. Za tuto dobu se mohou stát různé věci. Například může dlužník, přijít o práci, nebo se může rozvést, může onemocnět a ztratit možnost splácet proto je riziko splacení dluhu větší. Toto větší riziko se tedy promítne i do výše úroku. Obvykle je tedy půjčka na delší období vyjádřena i vyšším úrokem.

 

Úrok

Základní úrokovou míru stanovuje obvykle Centrální banka. Ta stanovuje základní úrokovou míru, za kterou je ochotna půjčovat kapitál komerčním bankám. Komerční banky k této úrokové míře přičítají své náklady a oceňují rizikem poskytnutí půjčky dalším subjektům.

 

 

Graf výnosu (úroků) vládních dluhopisů USA podle různých časových období. Na grafu je také vidět sbližování a rozšiřování úroků v různých fázích ekonomického vývoje.

 

Druhou složkou úroku je bonita dlužníka. Mezi dlužníky existují rozdíly a samozřejmě lze očekávat lepší splátkovou disciplínu od osob s trvalým zaměstnáním, vyšším platem a s větším majetkem, než například od osob s nepravidelnými příjmy. Mimochodem hypoteční krize v roce 2008 v USA vznikla mimo jiné proto, že hypotéky byly poskytovány prakticky každému a ve chvíli, kdy dlužníci přestali být schopni hypotéky splácet, dostaly se do problémů finanční instituce.

 

Jaké formy úroku vlastně rozeznáváme?

Pevný úrok - úrok zůstává po dobu splatnosti dluhopisu stálý. To platí pro většinu dluhopisů. Nevýhodou tohoto typu úročení je růst úrokových sazeb v důsledku ekonomického vývoje, protože investor by v té době mohl dosáhnout lepšího zhodnocení někde jinde.

Úrok závisející na ziscích vydavatele – tento výnos z dluhopisu závisí na zisku emitenta. Emitent vyplácí úrok v závislosti na své ekonomické úspěšnosti. Princip je podobný, jako v případě dividend, ale na rozdíl od nich nevzniká investorovi žádné vlastnické právo ke společnosti.

Úrok zvyšující se s rostoucí inflací – toto zhodnocování dluhopisu je výhodné, když roste inflace. Emitent se zavazuje vyplácet úroky v závislosti na výši inflace v ekonomice.

Pohyblivý úrok - tento úrok se odvíjí od úrokových sazeb na kapitálových trzích. Například základem bude mezibankovní sazba LIBOR plus nějaká fixní přirážka. Základem může být i případně sazba Centrální banky.

 

Bonita dlužníka

Bonitu dlužníka je možno ohodnotit nějakým ratingem. Například A pro bezproblémové dlužníky, B pro dlužníky s vyšším rizikem a C pro rizikové dlužníky. Když si přijde občan pro půjčku do některé finanční instituce, je ohodnocen a v případě, že nesplňuje hodnotící kritéria, není mu půjčka poskytnuta. Oceňování dluhopisů obvykle provádí ratingové společnosti, které ohodnotí podle svých kritérií bonitu emitenta.

Stejná situace nastává, když si půjčují firmy. Pokud chce firma půjčku, dostaví se do banky, poskytne o sobě reference a dostane, nebo nedostane půjčku. Případně dostane vyšší, nebo nižší úrok, který vyjadřuje ocenění rizika pro poskytnutí půjčky.

Někdy se rozhodne společnost financovat své potřeby vydáním dluhopisu. Dluhopis (obligace, v angličtině bond) je cenný papír, který musí splňovat příslušné zákonem stanovené náležitosti. Vyjadřuje závazek emitenta (vydavatele dluhopisu, dlužníka) vůči věřiteli (tomu kdo nákupem dluhopisu půjčuje peníze). Jedná se o zastupitelný cenný papír, s nímž je spojeno právo na splacení dlužné částky, vyplacení stanovených úroků (výnosů) a povinnost emitenta splnit veškeré závazky. Dluhopisy obvykle vydává stát, místní samospráva nebo obchodní společnosti.

Dluhopis musí splňovat náležitosti, bez kterých by mohl pozbýt své platnosti. Na dluhopisu musí být uvedeno:

Označení, že se jedná o dluhopis, označení emitenta (název, sídlo), jméno majitele dluhopisu - u dluhopisů na jméno, splatnost, výše úroku, případně jiný způsob stanovení úroku. Termíny výplaty úroku, nominální hodnota dluhopisu (cena), datum vydání, místo vydání, číslo a série dluhopisu, podpisy představitelů emitenta, číslo povolení komise pro cenné papíry, případně další údaje.

Pokud je dluhopis vydán tiskem, bývá jeho součástí určitý počet kupónů. Kupón je poukázka na výplatu úroků. Kupón nese informaci o splatnosti a částce úroku. Uveden je název emitenta dluhopisu, série a číslo dluhopisu, případně pořadové číslo úrokové poukázky.

Součástí dluhopisu může být také opční list, který opravňuje vlastníka koupit/prodat akcii, či jiný dluhopis, jiný cenný papír jen na základě držby dluhopisu.

Pro obchodování dluhopisů na burze je důležitá jejich likvidita. Likvidní dluhopisy lze prodat rychle a někdy lze tyto likvidní dluhopisy použít jako zástavu pro další obchodování s akciemi. Málo likvidní dluhopisy s sebou nesou nebezpečí, že se jich v případě nepříznivého vývoje delší dobu nemůže investor zbavit.

 

Rozdělení dluhopisů

Dluhopisy lze dělit podle několika kritérií, nejčastěji jsou dluhopisy děleny podle rizika, doby splatnosti a podle způsobu úročení, dále lze dluhopisy dělit podle emitenta, případně jinak.

Rozdělení dluhopisů podle rizika

Všechny dluhopisy, které se obchodují na burze, jsou posuzovány ratingovými agenturami, které ohodnocují jednotlivé dluhopisy podle bonity emitenta a rizika že nedokáže splnit své závazky. Nejkvalitnější dluhopisy jsou označovány třídou A. Příklad výše úroků pro různě rizikové dluhopisy a různě dlouhé doby splatnosti ukazuje následující tabulka. Jde o idealizované hodnoty, za stabilních ekonomických podmínek.

	„Bez“ rizika	nízké riziko	střední riziko	vysoké riziko
Délka půjčky	Státní dluhopisy	AAA - Aa	A - Baa	Ba - C
Do 1 roku	0-1,75%	3,5%	4%	5,5%
1-10 let	4,5%	4,75%	5,75%	8%
10-30 let	5,75%	6,5%	7%	10%

 

Rozdělení dluhopisů podle emitenta

V krátkosti jde o to, kdo a za jaké situace dluhopisy vydává. Podle emitenta lze usuzovat na rizikovost, či důvěryhodnost emitenta. Je však třeba zvažovat další faktory, neboť důvěryhodnost se může s časem měnit. Dluhopisy podle emitenta spočívají v dělení podle toho, kdo a za jaké situace tyto dluhopisy vydal.

Vládní dluhopisy (státní dluhopisy)

Emitentem (vydavatelem) dluhopisu je stát, který tím financuje své potřeby. Může jít například o pokrytí schodku státního rozpočtu, financování nákladných investičních projektů, atd. Obecně platí, že státní dluhopisy mají nízkou míru rizika. Stát dluhy vždy splácí, samozřejmě s výjimkami, jako je Řecko, nebo Argentina. Pro investory státní dluhopisy nepředstavují prakticky žádné riziko a obvykle přináší vyšší úrok, než spořicí účty. Rizikovější státy poskytují kvůli riziku i vyšší úrokový výnos. Hospodářsky silné státy nabízejí nízký úrokový výnos. V případě hospodářsky silných států se již stalo, že za nákup státních dluhopisů byli věřitelé ochotni zaplatit, státní dluhopis měl záporný úrok. Tato situace nastala v případě rizika, že se zhroutí euro a tak té době nabízeli investoři Německu poplatek za to, že si budou moci německé dluhopisy koupit.

Pokladniční poukázky

Pokladniční poukázky jsou krátkodobé dluhopisy, které emituje stát, nebo centrální banka. Tento typ dluhopisů slouží k pokrytí krátkodobé potřeby financování, nebo nedostatku peněz. Riziko je prakticky nulové, protože emitentem je stát. Tomu také odpovídá nízká úroková míra. Pokladniční poukázky vydávané centrální bankou mají většinou kratší dobu splatnosti, než státní dluhopisy. Mají obvykle vysokou nominální hodnotu, což snižuje jejich dostupnost pro malé investory.

Komunální dluhopisy

Tyto dluhopisy vydávají obce, nebo banky, které z výtěžku dluhopisů poskytují obcím úvěr. Peníze z dluhopisů používají obce na zdokonalení své infrastruktury, a na další projekty. Podobně jako v případě vládních dluhopisů se jedná o málo rizikovou investici. Výnosy komunálních dluhopisů bývají vyšší, než u státních dluhopisů. Obvyklými investory bývají penzijní fondy, pojišťovny a velcí investoři. Splácení komunálních dluhopisů probíhá ze státního, nebo z obecního rozpočtu.

Podnikové dluhopisy (korporátní dluhopisy)

Pokud nechtějí společnosti získat úvěr od banky, mohou řešit svoji potřebu financování vydáním podnikových (korporátních) dluhopisů. Tyto dluhopisy mají nejrůznější bonitu, podle typu společnosti a délky splatnosti, proto jsou předmětem různých investičních strategií. Podnikové dluhopisy obvykle nesou větší riziko, než státní a komunální dluhopisy. Proto poskytují vyšší úrok, aby byly pro investory dostatečně atraktivní. Obvykle vydávají podnikové dluhopisy jen větší společnosti, protože splnění všech náležitostí vydání dluhopisu je náročné. Pro orientaci ve výši rizika jsou i podnikové dluhopisy podrobovány ocenění ratingovými agenturami.

Zvláštní skupinou podnikových dluhopisů jsou cenné papíry vydávané bankami. Ty si mohou prodej dluhopisů zprostředkovávat samy. Bankovní dluhopisy lze nakupovat prostřednictvím pobočkové bankovní sítě.

Variantou podnikových dluhopisů jsou zaměstnanecké dluhopisy. Ty firmy emitují pro vlastní zaměstnance. V případě rozvázání pracovního poměru má zaměstnanec nárok na prodej dluhopisů za nominální hodnotu.

Dalším kritériem pro členění dluhopisů je doba splatnosti dluhopisu. Rozlišujeme dluhopisy krátkodobé s dobou splatnosti do 5 let, střednědobé s dobou splatnosti od 5 do 10 let a na dlouhodobé dluhopisy.

 

Rozdělení dluhopisů podle doby splatnosti

Důležitým faktorem, který ovlivňuje úspěšnost dluhopisové emise, je doba splatnosti. Obecně platí, že čím dříve je dluhopis splatný, tím menší je riziko neschopnosti dostát závazkům a tím nižší je tedy i úrok. Samozřejmě to platí o srovnatelných dluhopisech z hlediska rizikovosti dluhopisu.

 

Rozdělení dluhopisů podle způsobu úročení

Pro malé investory bývá způsob úročení důležitý, protože si mohou zvolit, jakým způsobem budou dostávat peníze. Malí investoři obvykle řeší likviditu. Pro větší investory to není většinou podstatné.

Dluhopisy s pevným úročením (kupónem)

Úrok sjednaný při uvedení dluhopisu se nemění po celou dobu životnosti. Výhodou je snadný výpočet zisku. Nevýhodou je kolísání návratnosti při výkyvech ekonomického vývoje.

Dluhopisy s proměnlivým úročením (variabilním kupónem)

Tento typ dluhopisu byl uveden na trh v 70. letech minulého století. Úrok závisí na nějaké referenční úrokové hladině (Libor, Euribor, atd.) ke které se připočítává přirážka v určité výši, která kompenzuje vyšší riziko ve srovnání s mimobankovním trhem.

Dluhopisy s nulovým úročením (kupónem)

Tento typ dluhopisu nenese žádný úrok. Výnos je věřiteli poskytován tím, že nakupují dluhopis pod jeho nominální cenou. Například dluhopis ve výši 10000 Kč se nakoupí za 9000. Při vypršení doby splatnosti dostane věřitel vyplacenu nominální hodnotu. Na emitentovi je aby si během doby splatnosti vydělal na vyplacení věřitelů.

Indexované dluhopisy

Indexované dluhopisy jsou cenné papíry, jejichž úrokový výnos je vázán na některý index. Například mzdy, ceny zlata, ropy, atd. Mezi indexové dluhopisy patří americké státní dluhopisy zajištěné proti inflaci TIPS (Treasury Inflation-Protected Securities). Úroková hladina je fixní, ale modifikovaná podle aktuální výše inflace.

Další dluhopisy

Existují i další druhy dluhopisů, se kterými se můžeme v investiční praxi setkat. Například konvertibilní dluhopisy, které mají navíc ještě právo na výměnu (konverzi) tohoto dluhopisu za akcii v době splatnosti. Tento dluhopis se chová v průběhu doby splatnosti jinak, protože jeho vnitřní hodnotu ovlivňuje příslušná akcie. Dalším příkladem jsou prioritní dluhopisy, které dávají majiteli právo na přednostní úpis akcií dané společnosti. Zvláštním typem dluhopisu jsou podřízené dluhopisy. Pohledávky s tímto typem dluhopisu jsou v případě krachu emitenta uspokojeny jako poslední. Zajímavé jsou nahé dluhopisy, které vzniknou rozdělením klasického dluhopisu na jistinu a úrokový výnos. Na úrokový výnos je vydán anuitní dluhopis. Na jistinu je vydán dluhopis s nulovým úročením (nulovým kupónem, diskontovaný dluhopis). Vypověditelné dluhopisy je možno podle smluvních podmínek předčasně splatit, či požadovat předčasné splacení. Dluhopisy bez stanovené doby splatnosti, naturální dluhopisy (výplata úročení probíhá v některé komoditě) a dluhopisy s odloženou platbou (nenesou během prvních let žádný úrok) jsou dalšími příklady různých druhů dluhopisů.

 

Obchodování s dluhopisy

Dluhopisy se převážně obchodují na mimoburzovním trhu. Účastníci obchodu si mezi sebou sjednávají podmínky obchodu. Mimoburzovní obchodování s sebou přináší určitou míru netransparentnosti. Kontrakty nejsou standardizovány a nejsou zaznamenány na burze.

Lepším způsobem obchodování s dluhopisy je jejich nákup a prodej na kapitálových trzích. Cena na kapitálových trzích je ohodnocena trhem a většinou mají dluhopisy obchodované na kapitálovém trhu i větší likviditu. Nízká likvidita se může projevit například vyšším rozpětím mezi nákupní a prodejní cenou.

Dluhopisy jsou oblíbeným investičním nástrojem především pro své výnosy v podobě pravidelných úroků. Úrok se počítá z nominální hodnoty dluhopisu (ceny dluhopisu). Na výnos dluhopisu má vliv především:

Cena dluhopisu - když cena na burze roste, zároveň klesá výnos dluhopisu do doby splatnosti. Když cena dluhopisu na burze klesá, výnos do doby splatnosti roste. Úrokové sazby a ceny dluhopisů se pohybují v opačném směru.

Doba splatnosti - čím delší je doba splatnosti dluhopisu, tím větší je změna ceny (kurzu) dluhopisu při zvýšení či snížení úrokových měr.

Úroková sazba - zisk majitele dluhopisu bude při poklesu úrokové sazby vyšší než ztráta při stejném růstu úrokové sazby. Dluhopisy s delší dobou splatnosti mají tendenci být náchylnější k úrokovému riziku, než dluhopisy s kratší dobou splatnosti. Dluhopisy s nižším kuponem bývají více citlivé na úrokové riziko ve srovnání s podobně splatnými dluhopisy s vyšší sazbou kuponu.

 

Názvy některých dluhopisů

Americké dluhopisy se splatností do jednoho roku se nazývají T-Bills. Nominální hodnota je 1000 dolarů a mají splatnost jeden, 3 a 6 měsíců.  Patří mezi nejobchodovanější instrumenty na světě. Dluhopisy s názvem Treasury Notes mají splatnost od jednoho roku do deseti let. Dluhopisy s názvem T-Bonds mají ještě delší splatnost.

Bund je název pro německé dluhopisy. Německé vládní dluhopisy jsou velmi populární a vzhledem k ekonomické síle Německa slouží jako srovnávací etalon pro ostatní vládní dluhopisy. Gilt je název pro britské dluhopisy. Původně byly tištěny se zlatým okrajem a odtud také pochází jejich název.

 

Výhody vlastnictví dluhopisu

• možnost nákupu dluhopisu na burze nebo v bankách
• stálý přehled o vývoji investice (kurzovní lístky burzy, internet, tisk)
• nižší výkyvy kurzu dluhopisů než u akcií
• snadná prognóza výnosů v budoucnosti
• pravidelný a jistý výnos (zejména u státních a komunálních dluhopisů)
• vyšší výnos než z termínovaných vkladů
• možnost prodeje dluhopisů před koncem splatnosti na burze
• možnost vzít si krátkodobý lombardní úvěr proti zastaveným dluhopisů (Za dluhopisy dané do zástavy může banka poskytnout úvěr ve výši cca 60 - 90 % hodnoty zastavených dluhopisů. Do zástavy lze poskytnout také akcie s úvěrem od 50 do 75 % aktuální hodnoty akcií na burze.)

 

Nevýhody investora do dluhopisů

• Kvůli vysoké nominální hodnotě jsou někdy pro drobné investory nedostupné
• poplatky za nákup
• malý počet obchodů s dluhopisy (likvidita) na burze (prodej obligace není tak snadný)
• ztráta u dluhopisů s fixním úrokem při růstu úrokových sazeb
• dlouhodobé zhodnocení dluhopisů je nižší než u akcií
• výnos kolísá v závislosti na úrokových sazbách centrální banky
• investice pouze do jediného dluhopisu může skončit velkou ztrátou
• riskantní investice do podnikových dluhopisů
• zisky z pohybu kurzu v případě držby dluhopisu kratší než 6 měsíců podléhají dani z příjmu
• zdanění úroků
• riziko změny měnového kurzu u investic do cizoměnových dluhopisů

 

Práva majitelů dluhopisů

• Právo na splacení do dluhopisu investovaného kapitálu
• Právo na výnos z držení dluhopisu (úrok)
• Právo na případnou výměnu za jiný dluhopis, akcii či jiný cenný papír
• Právo na případný úpis nových akcií vydavatele dluhopisu
• Práva z dluhopisů zpravidla přecházejí na dědice. Existují výjimky (například nepřevoditelné dluhopisy). Práva jsou nepromlčitelná do 10 let ode dne splatnosti dluhopisu.

 

Výhody a nevýhody emitenta dluhopisu

Aby mohly být dluhopisy vydány, potřebuje emitent povolení Komise pro cenné papíry. Žádost musí obsahovat název dluhopisu, celkovou částku emise, datum vydání, splatnosti dluhopisů, výnos dluhopisu a další náležitosti. Zejména musí žadatel uvést svoji současnou a předpokládanou finanční situaci, způsob zveřejnění výsledků svého hospodaření či účel použití získaných prostředků. K žádosti se přikládá poslední roční účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha) a vzor dluhopisu, pokud bude vydán v listinné podobě.

Výhody emise dluhopisů:

• možnost získat vysoké finanční prostředky
• majitelé dluhopisů nejsou vlastníky (akcionáři)
• dluhopis se dá chápat jako půjčka s nižší úrokovou sazbou než v případě úvěru v bance
• dlouhodobý úvěr

Nevýhody emise dluhopisů:

• emise dluhopisů jsou zpravidla vhodné jen pro velké podniky (kvůli administrativní náročnosti, finančním zárukám a úspěšnosti emise, dluhopisy neznámých firem nejdou tak dobře na odbyt)
• úspěch emise je obvykle podmíněn zprostředkováním větší a známé banky
• úspěch emise je ovlivněn kapacitou kapitálového trhu, hospodařením firmy a nadějností investičního programu
• relativně vysoké náklady (propagace emise, tisk dluhopisů, platba úroků, provize zprostředkovatelské bance)

Základní údaje o kybernetické měně bitcoin, jejíž hodnota by podle některých zpráv mohla dosáhnout úrovně 40.000 dolarů nebo dokonce 400.000 dolarů:

Již jen samotné ETF jsou mnohdy pro běžného retailového investora složité investiční instrumenty, avšak sázet na jejich pokles může být ještě tvrdší oříšek. Vyznat se ve strategiích, které jsou založeny na takzvaném shortování ETF může ovšem investorovi přinést cenné porozumění trhu.

Podle Fintech Adoption Index používá některý z fintech produktů třetina všech spotřebitelů, přičemž 84 % lidí se s termínem již někde setkalo. Přesto má většina laiků problém jasně vysvětlit, co vlastně fintech znamená a kde všude se s ním můžeme setkat.

Obchodování na burze je poměrně komplexní záležitost, pro začátečníka je zde však několik orientačních bodů, které mu pomohou řídit jeho investice, ať už je to výše dividendy či relativní hodnota akcie, které napoví, jaké tituly koupit a jakým se vyhnout.

Primární úpisy mincí ovládly v posledních týdnech přední strany ekonomického a finančního zpravodajství. Skrývá se za zkratkou ICO příležitost pro Vaše investice?

V poslední době se zvyšuje zájem drobných investorů o podnikové dluhopisy. Česká národní banka proto přichází s desaterem zásad, které by měl zohlednit každý, kdo investici do podnikových dluhopisů zvažuje.

Klinický psycholog dr. Henry Cloud ve své knize Nikdy se nevracejte popisuje, z jakých chyb jsou schopni se úspěšní lidé nadobro poučit.

V předchozím díle jsme si připravili v kódu proměnné, které nyní můžeme využít k optimalizace strategie v testeru.

Nebuďte snadnou kořistí vašeho forexového obchodníka. Nejčastější podvody obchodníků s cennými papíry, které mají za úkol vás připravit o vaše peníze.

V předchozím díle jsme se seznámili s testerem strategií a zkusili otestovat vytvořený AOS na historických datech. Nyní si ukážeme, jak snadno upravit kód, abychom mohli provádět optimalizaci obchodních parametrů.

Slovník finančních či investičních poradců, analytiků, ekonomů a komentátorů či dalších expertů se jen hemží sofistikovaně znějícími výrazy, za kterými se ovšem často skrývá docela prozaický obsah. Jak číst chytře znějící finanční terminologii a přitom neprohloupit radí Jason Zweig, autor Ďáblova finančního slovníku.