Vedoucí vědeckého týmu, Song Yuntao, uvedl, že očekává zdvojnásobení času hoření „umělého slunce“, které se vědcům povedlo napodobit, na dobu 16 až 17 měsíců. Tento měsíc se čínským vědcům povedlo udržet extrémně horkou plazmu na teplotě třikrát vyšší než jakou disponuje sluneční jádro po dobu delší než 100 sekund. Vědci nicméně upozorňují, že ačkoli i tato technologie jde stále kupředu, neznamená to ještě ani zdaleka, že nakonec dojde k jejímu prosazení. Mohou se totiž vyskytnout neočekávané události, které by ji mohly pohřbít. V této souvislosti uvádějí například různé tlaky kapitalistické společnosti, kterým jde v prvé řadě o zisk, nikoli o lidi či o blaho lidské společnosti jakožto celku. Je to sice smutné, míní vědci, ale je to faktor, s nímž je třeba počítat. Dalším negativním faktorem mohou být případné nehody, podobně jako Černobyl s Fukušimou totálně pohřbil jinak bezchybně fungující jaderné elektrárny jako takové.
Čínští vědci též usilovně pracují na výrobě supravodivých vláken, které se také mimořádně dobře hodí právě pro testování jaderné fúze. Tato vlákna mohou podle Yuntaa vytvářet silné magnetické pole za použití minimálního množství energie. Jsou tenká jako vlas a drahá jako ďas, žertuje Yuntao. Další neméně vtipnou výhodou jaderné fúze je i to, že nehrozí, podobně jako u solárních panelů, že slunce zajde za mrak. Svítí totiž uvnitř zařízení neustále.
Až budoucnost ukáže, jestli se v příštích desetiletích podaří v masovém měřítku prosadit fúzi k výrobě energie, uzavírá Yuntao.
