Ale Asie, to není jen Čína. Co třeba Tokio?
Máte pravdu, že v Japonsku jsou na tom s transparentností o hodně lépe. Ale Japonsko je pro nás umírající předlužená země. A demografie mimochodem není zcela ideální ani v Číně. V Číně teď nicméně hrozí aktuálně jiné problémy, než ty demografické – dluh a realitní bublina.
Někteří analytici tvrdí, že k problémům v Číně dojde už na podzim...
Když se podíváte na všechny běžné ukazatele, neberu samozřejmě ukazatele přímo z jejich úřadu, tak vidíte, že Čína se především giganticky zadlužila. Pokud někdo řekne, že Čína je „short“, tak ty stejné argumenty, které nyní předloží, bylo možné použít i v roce 2010, od té doby uplynulo sedm let a Čína pořád jede na vlně levných peněz a zvyšuje zadlužení. Tamní ekonomika navíc funguje trochu jako u nás kdysi, tedy po pětiletkách. A na podzim se tam nepochybně určité věci budou kolem tohoto lámat. I dluhové balíčky různých firem tam právě rolují v pětiletých cyklech. Zatím to fungovalo tak, že firmy si po pěti letech pokaždé půjčily ještě více peněz, aby se mohly splatit staré dluhy. Takto „neudržitelně“ to v Číně funguje už dvě dekády. Díky zřízení, které v Číně mají, se dějí jinde nemyslitelné věci. Například se určité záležitosti zametají do státních podniků. V běžné tržní ekonomice by problémy už dávno vyplavaly na povrch.
Nedemokratické zřízení může být k něčem dobré...
Výhodou je, že stát má velmi silnou pozici z toho vybruslit. Oni ochudí běžného spotřebitele, nějakým způsobem devalvují jeho možnosti – ukradnou úspory atp.
Vytváříte ve věci nákupu akcií dlouhodobé pozice a myslíte, že vás tento potenciální problém neohrozí?
Akcie kupujeme za relativně nízké ohodnocení, které v sobě už zahrnuje nějaká budoucí rizika. Pokud bychom koupili technologickou firmu, která má dobrou pozici i na globálních trzích za násobek zisku 40, firma je oceněna k dokonalosti, a jakýkoli problém s cenou akcií zamává mnohem více, než s firmou, která se teď například prodává za dvanáctinásobek zisků. Stahujeme se do sektorů, které jsou více defenzivní, nekupujeme to, co je nejvíce v módě.
Jakou akcii jste naposledy kupovali?
Před dvěma týdny jsme si odsouhlasili, že nakoupíme akcie společnosti Pandora. Jedná se o dánského šperkaře, který je aktivní i v českých obchodních centrech. Tuto firmu jsme sledovali celkem dlouho a její akcie nám nějakým způsobem pořád utíkaly. Byla po nich jakási mánie. Nám Pandora relativně zajímavá, ale drahá. Za poslední půlrok akcie spadly skoro o 40 procent, protože celý maloobchodní sektor upadl v nemilost investorů. V USA už lidé moc nenavštěvují klasická obchodní centra, na té vlně se svezl i například Nike. Je mnoho důvodů, proč to vzniklo, hlavní z nich je hrozba Amazonu.
Proč ale právě Pandora?
Oni mají velmi zajímavý systém náramků. Jde o neotřelý koncept, takovou skládanku, ke které se dá kdykoli něco přikoupit. Je to trochu na způsob lega a jedná se o firmu jednoho produktu. To bylo vždy vnímáno jako velké riziko, ale my jsme si všimli, že začali nabízet i náušnice, prsteny a tím své produktové portfolio diverzifikovali. Pandora existuje od osmdesátých let a na burze jsou od roku 2010.
Proč si myslíte, že je škoda, že firmy v ČR také nejdou na burzu, když dorostou určité velikosti? Byly tu také podobné podniky Pandoře z oblasti šperků, bižuterie, sklářství. Promarnily svou šanci?
Myslím že ano, promarnily. Také pražská burza podle toho vypadá. Je tam jen pár titulů, z toho některé jsou naprosto nelikvidní. Je to ale tak, že některé firmy u nás šly v minulosti na burzu jen proto, aby okradly investory. A investory to odradilo. Přitom kdyby to u nás fungovalo jako na západě a firem chodilo na burzu více a s dobrým úmyslem, tak by ledasco mohlo fungovat lépe.
