Podle hlavního analytika společnosti Japan Macro Advisors Takuji Okuba se tak děje proto, že Japonsko je čistý investor v zámoří a to jak na maloobchodní tak na institucionální úrovni. „Pro japonské investory, kteří investovali v zámoří, je riskantní nedržet aktiva v jenech kvůli volatilitě na devizovém trhu. Takže když přijde nějaké geopolitické riziko, chtějí snížit riziko a to znamená uvolňování investic v zámoří,“ řekl Okuba. Podle japonského ministerstva financí drželo Japonsko na konci roku 2016 okolo 159,195 bilionů jenů v přímých zahraničních investicích. Portfoliové investice dosáhly v tomto období 452,917 bilionů jenů.
I přes to se nezdá, že by investování peněz do japonského jenu bylo v době, kdy by se Japonsko mohlo stát vojenským cílem, logickým krokem. "Jedná se o tradiční reakci, ale nemyslím si, že by byla jakýmkoliv způsobem racionální,“ řekl vedoucí výzkumu finančních trhů Rabobank Michael Every. Podle jeho názoru není v tuto chvíli bezpečným přístavem ani americký dolar. Every v tomto ohledu věří spíše euru a švýcarskému franku.
Naopak podle výkonného ředitele firmy Rogers Investment Advisors Eda Rogerse nemá se současným pohybem kurzu jenu a amerického dolaru raketová krize nic do činění. „Japonsko je jedním ze dvou primárních cílů pro severokorejský útok, tak proč je považováno za bezpečný přístav?“ zeptal se Rogers. Podle jeho slov pokračuje Japonsko ve vykazování dobrých ekonomických dat. „Mírné zlepšování japonské ekonomiky a politické problémy ve Spojených státech jsou mnohem rozumnější odpovědí na to, proč by mohl jen začít posilovat,“ řekl Rogers.
