Jedna z dnes používaných metod klonování spočívá v rozdělení embrya po oplodnění. Tímto způsobem ovšem mohou vzniknout maximálně čtyři geneticky identičtí jedinci. Oproti tomu metoda použitá v případě ovečky Dolly teoreticky umožňuje neomezený počet klonů. Významný je tento fakt především pro farmaceutické společnosti, které by s pomocí naprosto identických jedinců řekněme s určitým typem rakoviny či Alzheimerovou chorobou mohly efektivně testovat nové léky s mnohem vyšší přesností nežli dnes.
Metoda spočívá ve výměně jádra vajíčka dárce za jádro tělní buňky jiného jedince. S pomocí elektrického proudu je nastartován vývoj vajíčka v embryo, které může být následně implantováno do vhodného příjemce. Tato metoda byla již úspěšně aplikována u mnoha zvířecích druhů, v případě našich blízkých příbuzných, primátů však až dosud selhávala. Vývoj embryí s vloženým jádrem jiného jedince se většinou ukončil již ve své rané fázi.
zdroj: Science News
Tým čínských vědců pod vedením Qianga Suna vývoji embrya pomohli zavedením sloučeniny Trichostatin A a informační molekuly RNA. Dále pak namísto buněčného jádra dospělých jedinců použili jádra z plodů makaků. Přestože v případě použití jader z dospělých jedinců také došlo k úspěšnému naklonování, takto vzniklí makakové brzy po porodu umírali. Celkem bylo implantováno 79 takto upravených embryí do 21 samiček. U 6 z nich pak došlo k úspěšnému otěhotnění, přičemž malí Zhong Zhong a Hua Hua jsou jediní, kteří byli úspěšně donošeni a narodili se živí.
Debaty o možném klonování lidí se množily již v době, kdy na svět přišla ovečka Dolly, poslední úspěch čínských vědců v případě primátů je tak jistě znovu rozvíří. Přestože vědci z týmu Qianga Suna záměr klonovat lidské jedince odmítají, nepopiratelně se v tomto směru jedná o podstatný krok kupředu. Technicky vzato by nyní již nic nemělo stát klonování člověka v cestě, v mnoha zemích světa je však dnes kvůli jeho etické kontroverzi nelegální.
