Ať už je to pevný povrch, příhodná atmosféra či dokonce povrchová voda, Titan by měl mít vhodné podmínky pro dlouhodobé udržení lidského života, tvrdí vědec. Jednou z potíží, se kterou bude potřeba při plánování budoucí kolonie na Titanu počítat, je jeho vzdálenost od Slunce, která je více jak devítinásobná oproti Zemi. Pravidelné dodávky energie ze Země by byly technicky komplikované, kolonie na Titanu by tak musela být v tomto ohledu zcela samostatná. Lorenz se domnívá, že Titan by měl být schopný generovat energii, která by umožnila život více jak 300 milionů lidí.
Řešením by mohla být bohatá přítomnost metanu na Titanu. Nedostatek kyslíku by sice patrně znemožnil použít jej jako zdroj energie prostřednictvím hoření, ale vzhledem k tomu, že na Titanu se nachází acetylen, mělo by být možné použít jej v kombinaci se získaným vodíkem. Další možnou cestou, jak získat na Titanu energii, jsou podmořské turbíny, které by se daly využít v rozsáhlém podpovrchovém oceánu, který nedávno potvrdila sonda Cassini. Podle posledních informací leží méně jak 100 km po povrchem měsíce oceán o hloubce až 300 km. Z toho vyplývá, že až 40 % veškeré hmoty Titanu se skládá z vody. Do určité míry lze uvažovat také o větrných elektrárnách a solárních panelech.
Těžba nerostných surovin na cizích vesmírných tělesech nebude nutností pouze pro případné kolonisty, ale mohla by se brzy stát také lukrativním byznysem pro soukromé společnosti na Zemi. I přes stále nevyjasněný právní rámec takového podnikání již některé společnosti o takovéto těžbě vážně uvažují a Lucembursko a další státy v této oblasti již uskutečnilo první investice. Zisková těžba komodit mimo Zemi by se mohla brzy začít podílet na financování značných nákladů na průzkum a dobývání vesmíru.
