Případná erupce supervulkánu patří do standardní výbavy všech odborníků na globální katastrofy. Množství prachu a různých plynů, které by se v takovém případě dostalo do atmosféry by se snadno vyrovnalo jaderné válce většího rozsahu, následkem čehož by nastala dlouhá vulkanická zima, během které by teplota na povrchu Země poklesla řádově o desítky stupňů Celsia.
Supervulkán dřímající pod Yellowstonským národním parkem byl již několikrát označen za bezprostřední zdroj takovéhoto nebezpečí. Přestože jsou odborníci z NASA přesvědčeni, že pravděpodobnost jeho výbuchu je nyní velmi malá, snaží se pomocí pokročilých počítačových modelů přijít na způsob, jak potenciální erupci s nedozírnými následky předejít.
zdroj: Smithsonian Channel
Nejnovější plán počítá s vrty, které by do vulkánu pronikly z boku daleko za hranicemi národního parku. Tímto způsobem by se mělo zamezit dalšímu hromadění tlaku a tepla na horní hranici vulkánu. Jakmile bude proces vrtání u konce, začne být do vzniklých otvorů pumpována za vysokého tlaku voda. Ta bude mít za úkol postupně odebírat vulkánu teplo. Teplá voda vycházející ze supervulkánu bude dosahovat přibližně 350 stupňu Celsia a může být využita k vytápění i produkci elektřiny. „Z Yellowstoneského národního parku nyní uniká přibližně 6GW v teple,“ uvedl Brian Wilcox z NASA. Takto vzniklá geotermální elektrárna by teoreticky mohla generovat elektřinu za pouhých 0,10 USD/kWh, dodává.
Celý ambiciózní plán by podle odhadů vyžadoval vstupní investici ve výši 3,46 miliardy USD. I přes astronomickou výši nákladů se celý projekt může teoreticky vyplatit. Po dokončení potřebné infrastruktury může elektrárna generovat elektřinu celé desetitisíce let do doby, než se vulkán definitivně ochladí natolik, že další provoz nebude nadále ekonomický. Neméně zanedbatelným je samozřejmě také fakt, že podobný projekt může pomoci zabránit erupci, která má potenciál vyhubit většinu života na Zemi.
