Pokud se jedná o způsoby, jak se obohatit na úkor druhých, je lidská vynalézavost takřka bezbřehá. Jelikož obyčejnou krádeží se zpravidla k opravdu velkým penězům přijít nedá, přicházejí na řadu složitá schémata, u kterých často ani zkušení soudci nemají po letech vyšetřování jasno, zda skutečně šlo o trestný čin, či ne. V podstatě všechny z uvedených kauz mají jedno společné, zamotaný propletenec finančních transakcí a machinací je také díky vysokému počtu jednotlivých aktérů řešen soudy bezvýsledně i několik dlouhých let. U celé řady uvedených případů tak stále čekáme na definitivní výsledek.
EDBUSY
škoda: 557 milionů korun
Pod názvem EDBUSY (Edukační Business System) rozjeli na počátku roku 2008 svůj ojedinělý úvěrový a investiční produkt Martin Žouželka a Lukáš Přibyl. Svým klientům nabízeli půjčku, za kterou údajně nemuseli platit. Část peněz vypůjčených od nejmenovaných „bohatých investorů“si klient ponechal a zbylá část byla investována tak, aby její výnosy pokryly splátky, alespoň tak zněla teorie. Ve skutečnosti klienti po zaplacení „vratné zálohy“ a členského příspěvku (28560 + 3500 Kč) od EDBUSY nikdy žádné peníze neviděli. Celý projekt mohl fungovat pouze za předpokladu, že by investiční manažeři v EDBUSY byli schopni každoročně dosahovat na finančních trzích výnosu 12,5 % a firma nevyplácela za zprostředkování úvěrů vysoké provize. Ještě předtím, než byla dvojice majitelů poslána v dubnu 2010 na osm a půl roku a sedm a půl roku do vězení, stačila od svých klientů vylákat více jak půl miliardy korun.
Key Investments
škoda: 874 milionů korun
Mediálně známá investiční společnost Key Investments spravovala stamiliony městských částí Praha 6, 13 či Praha 10, radila polostátnímu ČEZu ohledně investic v Bulharsku či poskytovala mnohamilionové úvěry někdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi. Ačkoli například ve smlouvě s Prahou 6 se zavázala, že bude její finance investovat pouze do dluhopisů, kterým agentura Moody's přidělila rating investičního pásma, nakupovala do jejích portfolií nekótované nelikvidní dluhopisy majitele tehdejšího stadionu fotbalové Slávie, E Side Property, firmy Via Chem Group či leasingové společnosti Borsay. V prosinci roku 2016 Městský soud v Praze poslal ředitele Key Investments Daniela Brzkovského na pět let do vězení, kam poputovaly také členky představenstva Klára Fenstererová a Alena Šťastná. Soud označil společnost Key Investments za jakousi vnitropodnikovou banku financující skupinu navzájem propojených firem kolem miliardáře Petra Sisáka, který byl již v minulosti trestán za vytunelování První Slezské banky. Investice Key Investments nebyly podle soudu podloženy řádnou ekonomickou analýzou, přičemž vedení společnosti klienty neinformovalo o vysoké míře podstupovaného rizika.
H-System
škoda: skoro 1 miliarda korun
Společnost H-System slibovala na počátku 90. let výstavbu levných rodinných domků v malých obcích severovýchodně od Prahy. Celkem 1160 rodin, které v průměru zaplatily každá jeden milion korun, se do dvou až tří let měly těšit na vlastní bydlení, čekalo je však jen skoro dvě desítky let soudních pří a ztráta vložených peněz. Vedení H-Systemu peníze převádělo na jiné firmy, případně jejich prostřednictvím splácelo dluhy. Z více jak tisícovky plánovaných domů společnost dokončila pouhých třicet. Hlava celého podvodu, Petr Smetka byl v roce 2004 odsouzen na 12 let. Další vysocí manažeři H-System, Jaroslav Vítek, Jaroslav Eliáš a Ladislav Tůma byli v roce 2013 propuštěni na základě amnestie prezidenta Václava Klause.
C.S. Fondy
škoda: 1,23 miliardy korun
C.S. Fondy jsou dalším ze symbolů polistopadové transformace ekonomiky. Poté, co se jich v únoru 1997 zbavila skupina investorů kolem Motoinvestu Pavla Tykače, přešly přes několik vlastníků do rukou ruské společnosti KosMos. Ta okamžitě dosadila do vedení C.S. Fondů nové statutární zástupce. Jedním z nich byl i jednadvacetiletý nezaměstnaný Václav Franta, který v den nabytí podpisového práva nechal 1,23 miliardy korun z majetku C.S. Fondů převést na účet britské firmy Swirlgen, která za ně měla nakoupit prakticky bezcenné akcie společnosti Drůběž Příšovice. Ani šetření finančně analytického útvaru ministerstva financí pochybnou transakci nezastavilo a peníze C.S. Fondů tak skončily na několika účtech v zahraničí. Nucený správce C.S. Fondů po letech vystopoval 200 milionů z převedených peněz, které se mu nakonec podařilo získat zpět. Akro investiční společnost, která nyní C.S. Fondy spravuje, navíc v roce 2012 uspěla v soudní při o náhradě škody se státem. Jelikož byl rozsudek ale anulován Nejvyšším soudem, dodnes se stát s Akro soudí o vrácení vyplacené částky ve výši 2,1 miliardy korun.
TREND - všeobecný investiční fond
škoda: 1,4 miliardy korun
Případ investičního fondu TREND se zapsal do dějin České republiky jako jeden z největších případů tunelování majetku. Fond byl na počátku roku 1992 založen hudebníky Michaelem Kocábem a Martinem Kratochvílem a měl spravovat body z 1. a 2. vlny kupónové privatizace. Fond byl v roce 1995 prodán společnosti Královehradecká brokerská (KHB) zastupované Miroslavem Hálkem. Ten podle soudu v následujících dvou letech vyvedl na účty svých firem 1,4 miliardy korun akcionářů fondu. Výsledkem byla nucená správa TREND a trestní oznámení na Miroslava Hálka a deset jeho spolupracovníků. V říjnu 2008 byl Miroslav Hálek odsouzen k sedmi letům vězení, nicméně po sérii odvolání se případ nedočkal pravomocného rozsudku. Konečně v roce 2012 byl Hálek odsouzen znovu nepravomocně ke dvěma letům vězení, nicméně případ v roce 2013 definitivně ukončila prezidentská amnestie.
Obchody s ropou Shahrama Abdullaha Zadeha
škoda: 2,5 miliardy korun
V roce 2014 protikorupční policie obvinila podnikatele česko-íránského původu, Shahrama Abdullaha a dalších 14 lidí z nelegálních obchodů s pohonnými hmotami, prostřednictvím kterých měli připravit stát na daních o 2,5 miliardy korun. Do dovozu stovek milionů litrů pohonných hmot z Německa a Slovinska bylo podle policie zapleteno na 65 obchodních společností. Na počátku roku 2016 byl Zadeh propuštěn na kauci ve výši 150 milionů korun, záhy byl však zatčen na základě mezinárodního zatykače a po třech dnech znovu propuštěn. Konečně v prosinci minulého roku byl znovu uvržen do vazby kvůli údajnému ovlivňování svědka. Podnikatel dosud čeká na další kolo soudního líčení ve vazbě.
Družstevní záložna WPB
škoda: 2,8 miliardy korun
WPB Capital byla v roce 2001 jednou ze zakládajících společností Asociace družstevních záložen, která měla mimo jiné za úkol napravit pošramocenou pověst takzvaných kampeliček v České republice. O 13 let později Česká národní banka odebrala družstevní záložně WPB licenci kvůli údajnému umělému navyšování kapitálu. Podle ČNB vedení WPB účelově zakládalo obchodní společnosti, kterým záložna poskytovala úvěry, jež se následně vracely do kampeličky prostřednictvím nových vkladů manažerů či jiných společností z holdingu. Poté, co kampelička nemohla kvůli rozhodnutí ČNB disponovat majetkem, se o její miliardové pohledávky přihlásila londýnská společnost Trowmart Limited, podle centrální banky napojená na vedení WPB. V polovině roku 2014 Rozhodčí soud při hospodářské komoře vydává dle nálezu někdejšího děkana plzeňských práv Milana Kindla rozsudek, podle kterého pohledávky kampeličky skutečně náleží britské firmě. Do záložny záhy vstupuje likvidátor Jiří Švihla, který se společně s ČNB domáhá zrušení Kindlova rozsudku. Policie začíná stíhat 17 představitelů VPB a na počátku roku 2015 zajišťuje majetek záložny (1,25 miliardy korun). Klienti zkrachovalé kampeličky si vybrali své celkové vklady ve výši 2,8 miliardy korun z 99 % a to z Fondu pojištění vkladů. Tyto skoro 3 miliardy korun vyplacených bývalým klientům nyní bude fond po kampeličce vymáhat. Ani tři roky od uvalení insolvence není případ definitivně vyřešen, zabývat se jím nadále bude obchodní soud v Brně.
Řetězové obchody s drahými kovy
škoda: 4,5 miliardy korun
V září roku 2015 Finanční správa informovala, že dvě firmy obchodující s drahými kovy v ČR, Saúdské Arábii, Německu, Turecku či na Slovensku si díky krácení DPH přišly na 4,5 miliardy korun. Celý řetězec tohoto karuselového podvodu měl údajně 120 článků. Jména obou společností podléhají povinnosti mlčenlivosti Finanční správy.
Tajné zásoby lihu
škoda 6,7 miliardy korun
V roce 2013 byli z půlmiliardového daňového úniku obžalováni Radek Březina, jeho bratr Tomáš Březina a Tomáš Pantlík. Při nelegálních obchodech s lihem měla celá skupina připravit stát na daních až o 6,7 miliardy korun.
Harvardske fondy
škoda: minimálně 60 miliard korun (odhad likvidátora Harvardského průmyslového holdingu Zdeňka Častorála)
Viktor Kožený, absolvent Harvardovy univerzity se na počátku 90. let stal jednou z hlavních tváří tržní transformace české ekonomiky a později také bohužel jejího tunelování. Díky masivní reklamě získaly Koženého Harvardské fondy přes milion kupónových knížek. Následně se fondy spojily do Harvardského průmyslového holdingu, který Kožený společně se svým spolupracovníkem Borisem Vostrým podle Nejvyššího soudu vytuneloval a vyvedením jeho majetku do zahraničí připravil jeho akcionáře o miliardové majetky. Soudní pře o někdejší majetek Harvardského průmyslového holdingu se vedou dodnes nejen na Kypru, Belize, či Kajmanských ostrovech, ale také v USA. V České republice zatím poslední významné rozhodnutí padlo v roce 2014, kdy Nejvyšší soud potvrdil rozsudek desetiletého a devítiletého trestu vězení pro Koženého a Vostrého za škody způsobené Harvardskému průmyslovému holdingu ve výši 10 miliard korun.
zdroj: Neaktuality
