Elektronické i kvantové počítače ukládají informaci prostřednictvím binárního kódu, zatímco však hodnota bitu může nabývat pouze 0, či 1, jednotka kvantové informace, takzvaný qubit může mít hodnotu, 0,1, ale také obě současně. Sítě založené na kvantové technologii by podle expertů měly být odolné proti jakékoli vnější snaze o manipulaci s informacemi, na druhé straně by však kvantový počítač měl být schopen bez potíží dešifrovat jakýkoli dnes používaný kryptografický systém.
Poslední vývoj v oblasti kvantové výpočetní techniky je podle některých odborníků příslibem, že do 20 let budou na trhu k dispozici první kvantová zařízení také pro běžného spotřebitele. Velký krok kupředu v tomto ohledu se nedávno podařil expertům z Kalifornského technologického institutu.
zdroj: Kurzgesagt – In a Nutshell
Pro sestavení optických kvantových sítí je nyní potřeba přijít na způsob, jak uchovat kvantovou informaci pro dostatečně dlouhou dobu. Vědci z Caltechu navrhli paměťové moduly měřící pouhých 700 nanometrů na šířku a 15 mikronů na délku, což přibližně odpovídá velikosti červené krvinky. Tyto drobné dutinky v krystalech dotovaných ionty vzácných zemin byly schopny absorbovat jednotlivé laserem vyslané fotony. Data nesená fototony byla zařízení schopna udržet po 75 nanosekund s chybovostí ve výši pouze 3 %.
Dalším cílem vědců bude dosáhnout doby zadržení informace v délce 1 milisekundy. V takovém případě by se již dalo uvažovat o praktickém použití pamětí v kvantových sítích. „Tato technologie vede nejenom k extrémní miniturizaci kvantových paměťových zařízení, ale také umožňuje lépe kontrolovat interakce mezi jednotlivými fotony a atomy,“ uzavírá vedoucí autor studie Tian Zhong.
