Vskutku čisté
Snad mezi veškerými dosud objevenými způsoby tzv. čistých energií lze právě vodík označit za zdaleka nejčistší. Spalováním vodíku totiž nevzniká totiž žádný vedlejší produkt krom obyčejné vody. Takže v tomto ohledu jde o "opravdu obnovitelný" zdroj energie, třebaže sousloví "obnovitelný zdroj energie" je nonsens sám o sobě, jelikož žádná energie nikdy nevzniká ani nezaniká. Energie se může jen "přelévat" z jedné formy do druhé. Ale zpět k vodíku coby čistému palivu budoucnosti: Jeho masivnímu rozšíření dosud bránila především komplexní a drahá výroba. Navíc se do vývoje levných vodíkových technologií zatím ani moc neinvestovalo. Objevy jako je právě tento popisovaný nicméně představují obrovský krok vpřed.
Tým vědců z Argonne National Laboratory v Illinois ve spolupráci s Moskevským fyzikálním a technologickým ústavem (MIPT) přišel na alternativní způsob výroby vodíku pro palivové účely. Výchozí sloučeninou je voda, ze které se za pomoci slunečního světla a fotosenzitivních lipidů vylučuje vodík. Výsledky svého bádání zmiňovaní vědci otiskli v odborném vědeckém časopise ACS Nano.
Z vody ven
Vědci představili nový účinnější a levnější způsob, jak vyrobit vodík pro palivové účely. Přišli na to, jak lze vodí uvolnit z vody působením solární energie a fotokatalyzátoru, obsahujícího oxid titaničitý. Během svého experimentu vědci do nanodisků vložili fotosenzitivní protein, čili bílkovinu citlivou na světlo. Nanodisky jsou vyrobeny z oválných fragmentů buněčných membrán, která jak známo sestává z bilipidické membrány. Snahou bylo přitom napodobit přirozenou buněčnou membránu bakteriorhodopsin.
Zdroj: MIPT
Pro spuštění fotokatalytického procesu vědci poté vmíchali popisované nanodisky do vodního roztoku spolu s oxidem titaničitým. Mimoto do roztoku přidali ještě platinu, která zvyšuje účinnost celé reakce. Následně experimentovali se zeleným a bílým světlem, přičemž se ukázalo, že bílé světlo vede k 74násobně větší produkci vodíku. Vodík se pak z roztoku uvolňoval konstatním způsobem po dobu následujících dvou až tří hodin. Ruský vědec Vladimír Čupin z MIPT si spolupráci pochvaluje. Sám se totiž zaměřuje na výzkum proti známkám stárnutí. Líbí se mu, že ve spolupráci s americkými vědci se podařilo spojit biologický výzkum s technickým a dospět k novému účinnějšímu a levnějšímu získávání vodíku. Závěrem dodejme, že nejde o jediný objev v tomto směru. Velice slibně vypadají i mnohé další, nově objevené způsoby levného a efektivního získávání vodíku, o nichž jsme psali již dříve.
