Rogoff, který se od roku 1978 pyšní titulem šachového velmistra, se namísto kariéry profesionálního hráče šachu rozhodl pro dráhu ekonoma. Předtím, než začal vyučovat ekonomii na Harvardově univerzitě pracoval například pro Mezinárodní měnový fond či Federální rezervní systém. Ve svém nedávném příspěvku se věnoval kryptoměnám a jejich dalšímu možnému vývoji. Společně s rostoucí hodnotou bitcoinu stoupá i zájem běžných investorů o svět digitálních měn. Zatímco bitcoin dnes dosahuje tržní kapitalizace 72 miliard USD, ethereum se pyšní 28 miliardami USD a třetí v pořadí Ripple 9 miliardami USD. Cena jediné mince bitcoinu dnes více jak trojnásobně převyšuje cenu trójské unce zlata, najdou se přitom velmi vlivné osobnosti, které bitcoinu a dalším digitálním měnám předpovídají hodnoty mnohem vyšší. Podle ekonoma je nyní nejvyšší čas ptát se, zda je taková kapitalizace ospravedlnitelná.
Rogoff je přesvědčen, že záležet nyní bude především na tom, jak se k fenoménu digitálních měn postaví státní moc. Čínská vláda uzavřela nejenom burzy digitálních měn v zemi, ale označila takzvané primární úpisy mincí (ICO) za nelegální. Oproti tomu Japonsko prohlásilo bitcoin za legální platidlo a vydalo řadu regulačních nařízení pro provozovatele burz. Ty jsou nyní povinovány shromažďovat údaje o svých klientech a hlásit podezřelé aktivity, přesto Rogoff ujišťuje, že tyto burzy budou brzy oblíbené u všech, kteří se budou snažit vyprat peníze z trestné činnosti případně uchránit je před dohledem finančních úřadů. V zahraničí nakoupené anonymní bitcoiny budou jednoduše vyprány přes japonské regulované účty, tvrdí. Tímto způsobem se z Japonska stane nové Švýcarsko pouze s tím rozdílem, že bankovní tajemství bude namísto do zákonů a předpisů vetknuto do kódu blockchainu.
Ekonom se domnívá, že do budoucna najde uplatnění především technologie, která rozvoj digitálních měn umožnila, blockchain. Ten bude propříště nástrojem, jak učinit finanční transakce levnější a bezpečnější proti kyberútokům. Na druhou stranu dnes existující decentralizované měny jako bitcoin podle něj nikdy nenahradí měny emitované centrálními bankami. Jedna věc je dovolit menší objem anonymních transakcí ve virtuálních měnách, něco jiného je však umožnit anonymní platby ve velkých objemech, které by vlády nemohly zdaňovat či jejich prostřednictvím monitorovat tok financí pocházejících z trestné činnosti, tvrdí Rogoff.
Pokud by byl bitcoin zbaven své anonymity, jeho současná hodnota by byla jen těžko ospravedlnitelná. Zpracování bitcoin transakcí dnes vyžaduje obrovské množství elektrické energie, Rogoff je však přesvědčen, že s drobnými úpravami může bitcoin nabídnout levnější platby nežli banky, které si běžně účtují 2 % z provedené transakce přes platební či debetní kartu. V takovém případě by si bitcoin udržel jistou hodnotu i v případě, že by transakce jeho prostřednictvím byly pro úřady zcela transparentní. Tyto úvahy ovšem budou zcela bezpředmětné, pokud se centrální banky rozhodnou emitovat vlastní digitální měny a sérií regulačních nařízení postupně vytlačit decentralizovanou konkurenci, uzavírá Rogoff.
