Spoření, strana 2

Transformovaným fondům penzijních společností klesl v roce 2016 zisk o asi 900 milionů na 2,81 miliardy Kč.

Lidé v současné době, kdy ekonomika roste, sice hodně utrácejí, naspoří ale více, než si vypůjčí.

Do podání daňového přiznání sice ještě nějaký čas zbývá, ale na přípravy není nikdy příliš brzo. Níže naleznete přehled několika důležitých informací pro letošní rok.

Penzijní spoření prošlo řadou legislativních změn. Jednou z nich je i možnost sjednávání penzijka dětem už od narození. Tato změna odstartovala v minulém roce a již nyní je možné ji hodnotit jako úspěšnou. ČSOB Penzijní společnosti se podařilo sjednat téměř 4 tisíce dětských smluv.

Nejvyšší zhodnocení přinesly loni investice do zahraničních akcií, zejména těch amerických. Dobrou investicí se ukázaly i zlato a stříbro. Propadákem byly termíňáky, stavební spoření a penzijní fondy.

Uvažujete nad rekonstrukcí domu či bytu, ale nevíte jakou formu financování zvolit? Podívejte se na několik možností dostupných na domácím finančním trhu.

Stavební spořitelny na českém trhu nabízejí maximální úrokovou sazbu u vkladů mezi 3,2 a 3,38 procenta. Rozdíl v nabízeném úročení je tak mezi spořitelnami minimální.

Lidé budou moci u stavebních spořitelen ještě v posledních dnech roku zaplatit stavební spoření tak, aby jim byl přiznán nárok na státní podporu za letošní rok.

Současná ekonomická situace v Česku je příznivá. Nezaměstnanost v Česku je nejnižší v členských zemí Evropské unie. Zaměstnavatelé zvyšují mzdy svým zaměstnancům. Příští rok se zvyšují daňové úlevy u penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Rok 2017 je ideální dobou pro zvýšení příspěvku zaměstnavatele na penzijní smlouvu zaměstnance.

Nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Na druhém místě jsou obyvatelé Jihomoravského kraje a hned po nich Středočeši. Na druhém konci spektra jsou Karlovarští a Ústečtí následovaní obyvateli Vysočiny.

Finanční gramotnost obyvatel Libereckého, Ústeckého a Královéhradeckého kraje je pod celostátním průměrem. Ukázal to průzkum, který v létě pro Českou spořitelnu provedla společnost Millward Browny. Nejlépe jsou na tom Pražané, nejhůř dopadli obyvatelé Karlovarského kraje.

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření v účastnických fondech koncem třetího čtvrtletí přesáhl půl milionu, což je od začátku roku růst o 36 procent.

Stavební spořitelny půjčily letos ke konci října zhruba 41 miliard korun, což je v meziroční růst o tři procenta.

Češi spoří jinak, než považují za výhodné. Do čeho tedy Češi investují a proč neinvestují do toho, o čem si myslí, že je výhodné?

Rozmach pasivních investičních nástrojů, především veřejně obchodovaných fondů (ETF), v posledních letech výrazně změnil svět investic, to však neznamená, že aktivní správě aktiv odzvonilo.

Začala výplata prostředků lidem, kteří si spořili v rámci zrušeného druhého důchodového pilíře.

Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) očekává, že by letos měly všechny stavební spořitelny na českém trhu poskytnout úvěry za zhruba 50 miliard korun, což by měl být zhruba devítiprocentní nárůst a nejvyšší objem od roku 2010.

Situace je každý měsíc téměř totožná, na bankovním účtu přistane výplata, vše vypadá růžově, peněz je hodně. Po úhradě fixních životních nákladů stále zbývá dostatek prostředků, a tak se člověk příliš neomezuje, ať už během nákupu potravin, při návštěvě obchodů s oblečením či během posezení s partnerem v restauraci nebo s přáteli v hospodě.

Klienti mají poslední tři měsíce na výběr peněz z anonymních vkladních knížek České spořitelny.

V letošním roce odchází do důchodu muži ve věku 63 let a ženy, v závislosti na počtu dětí, ve věku 58 až 62 let. Dle aktuálně platného mechanismu by se současní novorozenci měli dočkat důchodu až ve věku 73,5 let, a to bez ohledu na pohlaví. Současná vládní koalice se sice koncem předešlého měsíce, i přes prvotní nesouhlas ministra financí Andreje Babiše, nakonec shodla na zastropování hranice odchodu do důchodu na 65 let, změna se však projeví až po roce 2030.

Zhruba čtvrtina z 85.000 klientů penzijních společností, kteří se v minulosti rozhodli vstoupit do rušeného druhého pilíře, má dnes poslední možnost informovat svou penzijní společnost, jak má s jejich uspořenými penězi naložit.

Zhruba čtvrtina z 85.000 klientů penzijních společností, kteří se v minulosti rozhodli vstoupit do rušeného druhého pilíře, ještě neinformovala svou penzijní společnost, jak má s jejich uspořenými penězi naložit.

V celosvětovém žebříčku to je posun o dvě příčky dopředu na 26. místo. Ukázaly to výsledky sedmého ročníku studie o světovém bohatství skupiny Allianz, která analyzuje úspory a dluhy v 53 zemích světa.