Pařížskou klimatickou dohodu někteří - i z řad odborné vědecké veřejnosti - nicméně kritizují, jelikož usiluje o kompletní odstranění vozidel na fosilní paliva vesměs ve prospěch jediného byznysu - elektromobilů. Poněkud se tak zapomíná investovat na posílení vývoje jiných, možná i slibněji vypadajících alternativních pohonů, například vodíku aj. Současně tato klimatická dohoda až příliš zdůrazňuje údajně negativní dopad emisí oxidu uhličitého, ačkoli jde pouze o jednu z možných příčin změny našeho klimatu a k tomu navíc dosud neexistuje jediný vědecký důkaz, že by mělo jít o příčinu hlavní, na což někteří vědci upozorňují. Mimoto, co se konkrétně emisí oxidu uhličitého týče, zapomíná se zmínit, že například několik největších zámořských lodí má údajně větší emise, než všechna auta světa dohromady. Nehledě na byznyslobby, která za touto klimatickou dohodou bezesporu stojí a stáčí ji určitým směrem, je však snaha o zlepšení klimatu naší planety neoddiskutovatelně důležitá a potřebná.
Čistá doprava
Na celém světě momentálně probíhá energetická revoluce, jejíž součástí je i revoluce v dopravě. A tato revoluce je limitována byznysem, který logicky vyzobává a upřednostňuje především ty aspekty čistších a tzv. obnovitelných energií, které lze zpeněžit. A vlády světa mu jdou na ruku, ať už je kritici z řad vědecké obce či mimo ni viní z neznalosti pozadí anebo naopak ze znalosti.
Doprava se údajně podílí 15 % na člověkem zapříčiněných emisích oxidu uhličitého celosvětově. Snížení emisí o 15 % by tedy logicky mělo vést k větší změně klimatu. Tedy za předpokladu, že je oxid uhličitý jedním z hlavních faktorů změny klimatu, což dosud vědecky prokázáno nebylo. Ale to je druhá věc. Teď ale konec láteření. Níže následuje sedm zemí světa, které se rozhodly dát fosilním palivům na vozovkách vale:
Německo
Německo sice nebylo první, kdo začal zákaz vozidel na fosilní paliva zvažovat, nicméně bylo první, kdo začal tento zákaz implementovat. V říjnu roku 2016 Německá spolková rada (Bundesrat) navrhla a následně schválila rezoluci, která volá po totálním zákazu spalovacích motorů v zemi do roku 2030. Toto rozhodnutí není důležité jen proto, že je první podobného typu, nicméně především z toho důvodu, že Německo je čtvrtým největším výrobcem automobilů na světě. Také je sídlem vůbec největšího automobilového koncernu světa. Tradiční německé automobilové korporace jako je Mercedes Benz či Volkswagen zareagovaly na chystanou změnu posílením vývoje svých vlastních elektromobilů a vodíkových aut. V případě Německa navíc nelze vyloučit, že se svou politiku záhy nebude snažit vnutit i zbytku Evropy...
Norsko
V únoru 2017 Norsko rozhodlo, že bude následovat německého příkladu, co se zákazu vozidel na fosilní paliva týče. Navíc chce Norsko ve své zemi zakázat veškeré vozy na fosilní paliva ještě v kratším termínu než Německo, a sice do roku 2025. Po tomto roce musejí být všechna vozidla elektromobily. Norský plán je smělý ale nikoli nemožný. Navíc lze čerpat tzv. ekologické daňové zvýhodnění. Norský dopravní inspektorát uvedl, že do roku 2030 musejí být nákladní dodávky, 75 % dálkových autobusů a 50 % nových kamionů vozidly s nulovými emisemi.
Indie
Je obdivuhodné, že Indie zavádí podobnou politiku jako Německo s Norskem. Indie hodlá po roce 2030 povolovat prodej výhradně elektromobilů. Tato iniciativa má finanční podporu indické vlády. Podle jejího vyjádření hodlá celá Indie přejít na elektromobily ve velkém stylu. V Indii navíc chtějí, aby elektromobily byly naprosto soběstačné, podobně jako UJALA. Žádné auto na benzín či naftu by se v Indii po roce 2030 již nemělo prodávat.
