Japonská centrální banka

Dolarový index po šesti dnech růstu dnes mírně klesá. Výnosy amerických státních dluhopisů se snížily a investoři čekají na nové pobídky k nákupu americké měny, která od oživení v polovině února zpevnila o téměř sedm procent.

Forex analytici z Bank of America Merrill Lynch (BAML) diskutovali o výhledu měnového páru USD/JPY vzhledem k aktuálnímu setkání vedení japonské centrální banky, kde se diskutuje o monetární politice Japonska.

Japonská centrální banka v březnu koupila v březnu rekordní objem ETF ve výši $7.8 mld.

Vedení japonské centrální banky dospělo k závěru, že dokud inflace nedosáhne stanoveného 2procentního cíle, tak je zapotřebí setrvat u ultravolné monetární politiky kvantitativního uvolňování.

Japonská vláda potvrdila, že se japonská ekonomika postupně zotavuje a že růstové momentum bude pravděpodobně pokračovat dosavadním směrem. Japonští spotřebitelé začali víc utrácet, vývoz vzrostl a korporace zvýšili investice.

Spread mezi domácími a zahraničními swapovými sazbami na japonský je dále klesají poté, co guvernér Bank of Japan, Haruhiko Kuroda ujistil trhy, že centrální banka bude i nadále udržovat vysoce uvolněnou měnovou politiku.

Klíčový ukazatel úrokových sazeb japonské centrální banky zůstal po aktuálním zasedání jejího vedení na nezměněné záporné úrovni -0,1 %.

Kandidát na viceguvernéra japonské centrální banky (BoJ) Amamiya hovořil před horní komorou japonského parlamentu.

Viceguvernér japonské centrální banky, Amamiya se vyjádřil k aktuální situaci.

Guvernér japonské centrální banky, Haruhiko Kuroda, uvedl, že centrální banka neukončí svou ultravolnou monetární politiku, dokud nedojde ke splnění stanoveného inflačního cíle.

Japonský jen dnes posiluje na páru s americkým dolarem o 0,8 % poté, co trhy znejistěla zpráva o dovozních clech na ocel a hliník, které oznámil prezident USA, Donald Trump.

Guvernér Bank of Japan, Haruhiko Kuroda dnes vyloučil, že by mělo dojít k navýšení cílové úrovně dlouhodobých úrokových sazeb pouze proto, že inflace dosahuje 1 %.

Guvernér japonské centrální bankym Haruhiko Kuroda dnes prohlásil, že jakmile bude zahájen proces normalizace měnové politiky, jeho tempo bude velmi pomalé.

Ať už to jsou forex analytici Morgan Stanley, BNP Paribas nebo Citigroup, všichni se shodují, že letošní rok přinese výrazné posílení japonského jenu.

Japonská centrální banka by podle poradce japonského premiéra Šinzo Abeho Kojčiho Hamady měla v rámci snahy o povzbuzení inflace zvážit nákup zahraničních dluhopisů.

Novému vedení japonské centrální banky se v letošním roce sotva povede zvednout úrokové sazby. Centrální banka totiž v roce 2017 propásla tu nejlepší příležitost, jaká se naskytla, míní bývalý člen představenstva centrální banky, Sayuri Shirai.

Podle guvernéra norské centrální banky, Oysteina Olsena se nyní centrální bankéři po celém světě nacházejí v delikátní situaci. Nutnost opuštění extrémně uvolněné monetární politiky je bez debat, avšak příliš unáhlená rozhodnutí a neopatrné kroky by v tomto ohledu mohly mít výrazně negativní dopady.

Japonská vláda dnes podle očekávání navrhla, aby guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda zůstal ve funkci dalších pět let. Nynější pětileté funkční období třiasedmdesátiletého Kurody skončí v dubnu. Vládní návrh ještě musí schválit obě komory parlamentu.

Forex analytici z Credit Suisse debatovali o výhledu pro měnový pár USD/JPY.

Člen představenstva japonské centrální banky, Hitoshi Suzuki, dnes uvedl, že by japonská centrální banka mohla zvýšit úrokové sazby anebo snížit tempo nákupu rizikových aktiv, pokud by náklady trvajícího kvantitativního uvolňování převážily nad benefity takovéto monetární politiky.

Japonský premiér Shinzo Abe doufá, že japonská centrální banka bude nadále zastávat politiku „odvážného“ monetárního uvolňování, protože japonská ekonomika se ještě zcela nezbavila hrozby deflace.

Japonská centrální banka (BOJ) se snaží rozptýlit spekulace trhu ohledně dřívějšího opuštění politiky masivních fiskálních stimulů, mj. posílením programu nákupu dluhopisů.

Japonský trh práce hlásí nejnižší hodnoty nezaměstnanosti za více než 40 let a dává tím při každoročních jednáních odborům páku k požadavkům na vyšší růst platů. Tím by se zvýšila také možnost vyšší spotřeby a inflace.