Zmiňovaného výzkumu se zúčastnilo téměř 20 tisíc lidí, kteří si dopřávali alespoň čtyři šálky kávy denně. Ukázalo se, že u těchto lidí bylo riziko předčasné smrti o 64 % nižší ve srovnání s těmi, kteří kávu nepili vůbec anebo jen výjimečně. Nová studie tak dospěla k závěru, že káva může snížit riziko předčasné smrti. Snižování rizik je důležité především od pětačtyřicátého roku života dále. Ukazuje se, že pravidelné pití kávy může být důležitější pro zdraví obzvláště u starších lidí. Aktuálně provedený výzkum tak potvrzuje některé z předchozích výzkumů, které tvrdily, že pravidelné pití kávy ať už s kofeinem či bez může prodloužit zivot jedince.
Jaké účinky má údajně káva na lidský organismus?
Výzkum ukázal, že pravidelné pití kávy může snížit riziko vzniku mnoha chorob jako je třeba cukrovka druhého typu, onemocnění jater, rakovina tlustého střeva a konečníku, Alzheimerova choroba, rakovina kůže apod. Mluvčí Národní kávové asociace, Joe DeRupo, říká, že káva je nabita antioxidanty a že mnoho přírodních antioxidantů je obsaženo v kávovém zrnu, zatímco další vznikají během jeho pražení. Antioxidanty jsou sloučeniny, které dává lékařská věda do souvislosti s pozitivními účinky na naše zdraví a se snižováním rizik vzniku nejrůznějších chorob. Káva též obsahuje sloučeniny tlumící chronický zánět.
Rizikové skupiny
Pití kávy však nelze doporučit všem lidem. Maximálně omezit pití kávy s kofeinem by měly především těhotné ženy. Ty by neměly požít víc než 200 miligramů kofeinu denně, které odpovídají třídecilitrovému šálku kávy. V opačném případě se zvyšuje riziko potratu či předčasného porodu. Omezit pití kávy by měli též lidé se srdečními potížemi. Kofein totiž zrychluje srdeční tep. A stejně tak lidé s nepravidelným tepem a s vysokým krevním tlakem by měli pít kávu s rozmyslem. Je třeba si také uvědomit, že i káva bez kofeinu nějaké jeho zbytkové množství stále obsahuje. Čtvrtlitrový hrnek kávy obsahuje 75 až 165 miligramů kofeinu. V případě bezkofeinové kávy je to 2 až 7 miligramů. Mimoto je třeba dodat, že pití kávy může vést k odvápňování, nicméně údajně nikoli v takové míře, aby bylo nutno se obávat o zdraví svých kostí. Známým jevem při pití kávy bývá též zvýšené močení.
V případě, že si do kávy přidáváte mléko anebo si ji přislazujete, doporučuje se tak činit s rozmyslem. Lžíce smetany obsahuje cca 50 kalorií a 3 gramy nasycených tuků. Nízkotučné mléko mléko obsahuje cca 6 kalorií a 19 miligramů kalcia. Čajová lžička cukru obsahuje 16 kalorií. To sice nezní jako mnoho, nicméně při pravidelném pití několika šálků denně se to už může nasčítat. Lidé s vysokou hladinou cholesterolu by měli volit spíš filtrovanou kávu. Nefiltrovaná káva totiž obsahuje sloučeniny cafestol a kahweol, které u některých lidí mohou vyvolat zvýšení hladiny cholesterolu.
Lidé, kteří trpí nespavostí, by se měli pití kávy s kofeinem vyvarovat několik hodin před ulehnutím do postele.
Pro úplnost závěrem dodejme, že existuje i řada právě tak aktuálních studií dokládajících opak, a sice, že pravidelné pití většího množství kávy přináší z dlouhodobého hlediska víc záporů než kladů pro zdraví jedince. Rozhodně se vyplatí vždy se podívat na to, kdo tu kterou studii financuje. I v případě kávy bude ale nejspíš platit zlatá střední cesta, kterou byste měli zvolit tím spíš, jste-li milovníkem tohoto moku.